Brazilský prezident Jair Bolsonaro uvedl, že Norsko nemá jakékoliv právo poučovat jeho vládu. Ta ve čtvrtek po několika týdnech vyjednávání se zástupci Norska a Německa, kteří jsou největšími přispěvateli do amazonského fondu, zrušila jeho řídicí výbor. Fond pomáhá v obnově lesů v Amazonii a podporuje domorodé obyvatelstvo, díky zahraniční podpoře platí za jeden z hlavních prvků mezinárodního úsilí na záchranu pralesa.
Brazilský ministr pro životní prostředí Ricardo Salles uvedl, že fond byl pozastaven, aby se mohla znovu prodiskutovat jeho pravidla. Jeho norský protějšek Ola Elvestuen v reakci na to řekl, že do fondu nepoputuje plánovaných 33 milionů amerických dolarů, Brazílie totiž porušila podmínky vzájemné dohody.
„Ukázala, že už odlesňování nechce zastavit,“ uvedl Elvestuen. Odlesňování naopak pokračuje ještě rychlejším tempem, které umocňují četné požáry amazonského pralesa. Ty byly v drtivé většině založeny úmyslně.
Norsko během posledních 10 let do fondu investovalo přes 1,2 miliardy dolarů.
Zatím všechno nasvědčuje tomu, že všechny obavy ekologů a odborníků na životní prostředí se naplnily. Krajně pravicový Bolsonaro upřednostňuje hlavně ekonomické zájmy, bez ohledu na to, jaký to bude mít dlouhodobý vliv. Hraje přitom na vlasteneckou strunu, a to dost zostra.
„Brazílie je jako panna, kterou by každý zahraniční zvrhlík chtěl,“ uvedl třeba na začátku července s tím, že Evropané se snaží chránit Amazonii jen proto, aby ji měli pro sebe, hřímal před pár týdny Bolsonaro, který zapomněl na to, že Brazílie a ostatní země Jižní Ameriky uzavřely s Evropskou unií dohodu o volném obchodu. A pokud chce, aby ji její zástupci a členské země EU ratifikovali, není dobré „na oslavu“ zapálit amazonský prales.
„Amazon je náš, ne váš,“ řekl vzkázal mezinárodním novinářům. Podle toho taky jedná. Heslo Co nepokácíš dnes, zítra už nestihneš je jeho mantrou, zemědělství, těžba vzácného dřeva a hlavně nerostných surovin jsou na miskách Bolsonarových vah hodně vysoko.
Od 1. ledna, kdy Bolsonaro nastoupil do funkce, do 24. července bylo podle odhadů vykáceno 4200 kilometrů čtverečních, což je o 50 procent víc než ve stejném období loni a dvakrát tolik co v roce 2017, uvádí magazín Science.
Neutěšené situaci nahrávají také hojně rozšířená korupce, nevymahatelnost pokut, které jsou i tak směšně nízké, a v neposlední řadě zahlazování stop posvěcené úředníky či pozměňování zpráv o skutečném stavu věcí.
Aktuálně to pro Amazonii nevypadá vůbec dobře. Dokud svět vzpupného a nabubřelého Bolsonara nějakým elegantním, ale účinným způsobem „neskřípne“, bude ještě hůř. Vedle brazilského prezidenta je kůrovec takový roztomilý brouček...
Fotogalerie |
57
37
36
34
31
29
