Právě jsem se dozvěděl, že po Janě Černochové převezmete funkci starostky Prahy 2. Těšíte se?
Je to tak. Jana Černochová, která byla dlouholetou úspěšnou starostkou Prahy 2, má před sebou novou výzvu v podobě Ministerstva obrany. Klobouk dolů, obdivuji její odvahu. Bohužel ale musí skončit na postu starostky. Mým úkolem bude navázat na její práci a budu k tomu přistupovat zodpovědně a s pokorou. V komunální politice jsem s Janou Černochovou od roku 2006, ona je mou velkou učitelkou. V Praze 2 nikdy nebyly žádné kauzy, je to otevřená a přátelská radnice, která se vždy snaží vyslyšet potřeby svých občanů. Právě na to hodlám navázat. Praha 2 je krásné místo pro život.
Teď se vrátím v čase. Jak jste se do politiky dostala? Hrálo ve vaší cestě do ODS roli, že je váš tatínek dobrým kamarádem pana exprezidenta Klause?
To je právě zajímavé. Chtěla jsem vstoupit do ODS už dlouho, ale nechtěla jsem tam jít v momentě, kdy byl Václav Klaus ještě předsedou. Rozhodla jsem se ke vstupu do strany až v ten večer, kdy se stal prezidentem. Rodiče mi v minulosti koupili v Praze 2 byt a já si říkala, kde jinde bych měla do strany vstoupit než v místě, kde bydlím. Dlouho jsem byla řadovým členem, než mi v roce 2006 Jana Černochová řekla, jestli nechci kandidovat do zastupitelstva, že u mě vidí snahu Prahu 2 zlepšovat.
A dnes je z vás jedna z nejvýraznějších osob na dvojce.
Co čert nechtěl, v roce 2008 můj kolega místostarosta onemocněl a musel odejít z funkce. Jana Černochová za mnou znovu přišla a říká: Musíš to místo vzít po něm. Já jí na to odpověděla, že to přece nejde, že jsem v rodinné firmě, pracuji s módou, nemohu ze dne na den říct rodičům, že odcházím. Ale udělala jsem to, byla to pro mě nová výzva. Rodiče šťastní nebyli, ale měla jsem od nich podporu jako vždy.
Platíte za ráznou dámu. V roce 2018 jste dokonce dala na zasedání Prahy 2 facku zastupiteli Richterovi. Jak na ten incident vzpomínáte, co se stalo?
