Prezidentská superdebata: Moralizovaní, škrobená nuda a superangažovaný Moravec

Prezidentská debata nepřinesla žádné novum ani překvapení. Bonmotem se dá říci, že z ní jako jeden z vítězů vyšel stávající prezident, i když se jí osobně neúčastnil. Zatímco protikandidáti v „kongresáku“ plnili nejrůznější rétorické úkoly jako na konkurzu, Zeman si v závětří může ladit noty na případné druhé kolo.

Místy až trapně moralistní tón a nuda provázely superdebatu od samého počátku, a nelze se divit těm, kteří po úvodních výstupech raději přepnuli na jiný program. Divák, který vydržel, mohl třeba počítat vteřiny, kdy v debatě poprvé zazní slovo „Zeman“. A dočkal se velmi brzy.



Zejména Drahoš s Horáčkem nezklamali. Divák se dočkal perel jako, že situaci vyostřuje přímo volený prezident nebo čerstvě jmenovaný premiér, který ve volbách získal téměř třetinu hlasů. Topolánek s Hilšerem (sic!) se omluvili občanům za výroky Miloše Zemana. Moderátor neopomněl několikrát za večer vystoupit ze svojí role a naznačil divákům, koho nebude volit.

Michal Horáček v debatě na ČT

Michal Horáček v debatě na ČT

O vlastních programových prioritách jednotlivých kandidátů se však volič nedozvěděl téměř nic, což umocnil ještě zvolený formát, ve kterém divák neměl možnost porovnat schopnosti kandidátů prosadit se, argumentovat a vyjádřit zřetelnější postoje. Relativně nejlépe si v tomto směru vedli Hynek s Fischerem, byť jejich názorové ukotvení je odlišné.

Superdebata tak na běhu událostí i rozhodování voličů nezanechala výraznější stopu. Daleko důležitější pro výsledek je, to co se stalo dávno před ní.

Jiří Drahoš v debatě na ČT

Jiří Drahoš v debatě na ČT

Osm uchazečů o Hrad mezi sebou postupně rozehrálo „betla“, ve kterém si pružně mění pozice. Zeman se rozhodl pro hru „vabank“, postavenou na vymezení a výlučnosti proti všem najednou. Zvolil taktiku, jak se cestou „nejmenšího odporu“ a zároveň elegantně stát opětovně prezidentem. Prezidentská superdebata jen ukázala kontury tohoto, pro voliče dávno známého, rozdání karet.

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek

Zemanovi protikandidáti tvrdí, že se kvůli jeho neúčasti v debatách neměli možnost dostatečně vymezit vůči jeho názorům a konfrontovat s ním své postoje. Tím ale trochu hrají míč do vlastní branky, protože kdyby Zeman na účast v debatách přistoupil, pozornost by se logicky strhla hlavně na něho. Politická identita protikandidátů by se v takovém případě mohla ještě více rozmazat, byli by pro voliče ještě více nečitelní a nevýrazní.

Miloš Zeman se nenechal se zavléct do hry 8+1 s leitmotivem „všichni do Zemana“, ve které by sehrál úlohu řešeta, jež by mu nic nepřinesla. Stoka, jež se valí ze sociálních sítí, by se jen přenesla na televizní obrazovky, a užili by si nově snad jen diváci dosud internetem nepolíbení. V tomto směru měl správný odhad situace a zvolil taktiku, která mu v podstatě nějak zvlášť nezakolísala s voličskou podporou.

Debata prezidentských kandidátů na ČT se symbolem Hradu na pozadí. Kdo bude jeho nový pán?

Debata prezidentských kandidátů na ČT se symbolem Hradu na pozadí. Kdo bude jeho nový pán?

Zeman přesto nemá nic jisté, průzkumy jsou v tomto směru ošemetné. Zejména Topolánek, ale i Fischer, by mohli překvapit a s volebním výsledkem zajímavě zamávat. Toto však platí bez ohledu na vyznění a obsazení superdebaty, která ani jednomu z kandidátů nějak zásadně nepomohla. Komu vyjde sázka na vítězství a zda voliče čeká i nevyzpytatelné druhé kolo, se ukáže tuto sobotu.





Komentáře

Expres.cz