„Podle dohody mezi Tureckem a EU z března 2016 nesmějí lidé, kteří dorazí na ostrov Lesbos, opustit jeho území až do svého prvního azylového pohovoru,“ uvedl zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Theodoros Alexellis v reportáži pro Českou televizi.
Jenže kvůli nedostatku personálu jsou azylová řízení velmi zdlouhavá. Od března 2016 se podle údajů řecké policie vrátilo z ostrovů do Turecka jen 1725 osob.
Evropské flotile se podařilo alespoň omezit cestu přes patnáctikilometrový pruh moře mezi tureckou pevninou a řeckými ostrovy. Operaci Poseidonovo moře zajišťuje sedm set důstojníků pohraniční agentury Frontex. Ostře sledované vody východního Středomoří má na starosti sedmnáct evropských válečných lodí a tří hlídkové letouny.
Navzdory dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem a přítomnosti hlídkových plavidel se přesun uprchlíků přes Egejské moře nepodařilo zastavit.
Na cestě za svým snem stát se dýdžejem se na řeckém ostrově Lesbos zasekl také Alíréza Mohseni, jehož rodiče utekli před válkou v Afghánistánu. On ale utíká z Íránu. Jeho kroky ale vedly do tábora Moria, který se stal symbolem nezvládnutí přistěhovalecké vlny. Podle oficiálních údajů tu žije asi devět tisíc lidí, tábor má ale kapacitu jen 3100 osob.
„Vybrali jednoho z nás, uprchlíků. Nikdo z pašeráků to nebyl. A ten nás pak převezl na člunu na druhou stranu,“ popsal Alíréza svou cestu z Turecka. Za převoz zaplatil 800 dolarů (zhruba 17 400 korun).
Organizace Lékaři bez hranic už před časem upozornila, že přeplněnost táborů na řeckých ostrovech je mimo jiné jedním z důvodů vysokého počtu pokusů o sebevraždu mezi nezletilými migranty a častého sebepoškozování.
Fotogalerie |