Katherine Johnsonová před třemi lety získala od tehdejšího prezidenta Baracka Obamy nejvyšší civilní vyznamenání v USA – Prezidentskou medaili svobody. Předloni ji proslavil snímek Skrytá čísla, který oslavuje její genialitu i odvahu, a loni po ní NASA pojmenovala novou budovu výpočetního střediska.
Vědkyně byla geniální už od malička. V dětství ji bavilo počítat cokoli a kdykoli a základní školu ukončila už v deseti letech. I přes svůj afroamerický původ a ženské pohlaví se jí dostalo dalšího kvalitního vzdělání.
Maturovala v patnácti letech, bakaláře na univerzitě v Západní Virginii ukončila v osmnácti, když odpromovala z matematiky a francouzštiny. Na postgraduál nastoupila jako první Afroameričanka v historii školy.
Když jí bylo třicet pět let, dostala nabídku nastoupit do Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. Zde se musela vyrovnat s genderovými předsudky. To, že má tmavou barvu pleti, zde nikdo neřešil. Ale že je žena, nemohlo hodně lidí skousnout.
Navíc ženy-vědkyně v NASA tehdy ani nemohly podepisovat zprávy o svém výzkumu. Toto právo si musely ženy vybojovat až časem.
První velké úspěchy zaznamenala Johnsonová několik let po nástupu. V roce 1959 spočítala letovou dráhu pro astronauta Alana Sheparda, prvního Američana ve vesmíru. O tři roky později propočítala trajektorii obletu Země pro Johna Glenna.
Jeho náročný let pak měla hlídat světová komunikační síť sbírající data do počítačů ve Washingtonu a na mysu Canaveral. John Glenn ale před odletem požádal inženýry, aby Katherine Johnsonová provedla ručně to, co měly původně udělat počítače.
V roce 1969 spočítala dráhu letu Apolla 11 k Měsíci, a jak sama říká, byl to opravdu matematický oříšek. Svoji práci milovala a do důchodu odešla v roce 1986, když jí bylo šedesát osm let.
V životě byla dvakrát vdaná, první manžel zemřel na rakovinu mozku krátce po jejím nástupu do NASA. Johnsonová má tři dcery, šest vnoučat a jedenáct pravnoučat. S druhým manželem žije v Hamptonu ve Virginii a dlouhých padesát let zpívala v kostelním sboru.
Fotogalerie |
