Pokořený gólman Anglie Jordan Pickford se po zápase divil. „Neznali jsme ho,“ přiznal, když byl dotázán na Zdeňka Ondráška, který na něj vyslal pět minut před koncem zápasu kvalifikace mistrovství Evropy v pražském Edenu nechytatelnou střelu. A rozhodl o výhře Česka nad ultrafavoritem 2:1.
Brankář nebyl sám.
Přitom podobnou fotbalovou postavu už Česko má. Holá hlava, mraky tetování po celém těle. Hora svalů, vyrýsovaný bojovník. Na první pohled z něj jde strach. To přece musí být Tomáš Řepka.
Ne, není. I když… Řepka v jeho příběhu nechybí. Mihl se v něm zrovna v době, kdy nynější útočník Dallasu padal ke dnu.
Potkali se mezi lety 2010 až 2012, kdy Řepka dohrával velkou kariéru v Českých Budějovicích. I tam se věnoval svému koníčku, tedy automatům. Mezi fotbalisty je to oblíbená kratochvíle, to je stará vesta.
O akcích vedených Řepkou se v Budějovicích dobře vědělo, bývalý reprezentant nebyl rozhodně sám, kdo vyrážel do kasina. Do závislosti na blikajících nesmyslech spadl i Ondrášek. Pro mladíka vydělávajícího ne zrovna velké peníze to rozhodně není dobrý nápad.
Ondrášek však atak zvládl, pomohl mu útěk. V roce 2012 přestoupil do norské ligy, do týmu Tromsø IL. Stal se nejlepším střelcem místní ligy, ale především zahnal démona, který zničil už nejednoho hráče.
„Nechoval jsem se jako profesionál, byl jsem divočák. Ani nechci domýšlet, co by se stalo, kdybych neodešel,“ přiznal.
V té době to opravdu nevypadalo, že by se kdy navlékl do dresu národního mužstva. Přitom kopal ze reprezentaci do jedenadvaceti let, přitom říká: „Hrát za Česko je to nejcennější.“
Před lety ho brzdilo chování, později to byla nedůvěra. Trenéři ho přehlíželi. Sice zářil v Norsku, poté se prosazoval v Polsku, ale nic. Hrál za Wislu Krakov a to není žádná druhořadá adresa.
Navíc polská liga je herně minimálně na stejné úrovni jako česká. Infrastrukturou a sledovaností je pak úplně na jiném levelu. Přesto se na Ondráška nikdy nedostalo.
Až když přestoupil do zámoří, dal pár gólů za Dallas, přišla pozvánka. Propracoval se k ní svým osobitým stylem. Ondrášek je bojovník, nikdy neuhne, vždyť i páteční duel dohrával s rozbitými ústy. „Dostal jsem klasický anglický loket,“ smál se.
„Kobru vypustíte a on furt běhá. Do všeho vletí, nic nevypustí. V tréninku jsme to mohli všichni vidět: kluci trénovali koncovku, on střílí pravou, levou, hlavou. Navíc je hrozně silný, těžko se odstavuje od balonu a nebojí se. Což je proti silným týmům, jako byla Anglie, nesporné plus. I proto mu to takhle sedlo,“ pochválil ho brankář Tomáš Vaclík.
Použil u toho Ondráškovu dost trefnou přezdívku, na jejíž počest si útočník nechal na záda vytetovat tohoto bájného hada.
„Kobrův příběh je skvělý,“ doplnil ještě český gólman.
Přesně tak, filmaři čekají.
Fotogalerie |