„Máte super dotazy,“ usmál se hořce kouč Pavel Vrba na tiskové konferenci po duelu v Římě při otázce, co musí Viktoria udělat, aby v příštím duelu Ligy mistrů s Realem Madrid nedopadla ještě hůř.
„Co na to mám jako odpovědět?“ ptal se.
„Vidíte, že pokud v defenzivě nebudeme důraznější, tak výsledky s takovými mužstvy budou podobné,“ pokrčil rameny.
Gólman Matúš Kozáčik byl v Římě pod palbou.
To je sice pravda, ale pořádně zjednodušená. Viktoria pyká v soubojích s evropskými giganty za minulé hříchy. Svoje i celého českého fotbalu.
Nejen za špatné bránění.
V prvním poločase prvního zápasu s CSKA Moskva sice předvedla výborný výkon, ale jak se po změně stran ukázalo, ten byl zapříčiněn i bohorovností soupeře. Když ruský celek, který v dalším utkání mimochodem porazil slovutný Real, ve druhém poločase zabral, bylo to jinak.
Plzeň byla všude druhá. Jen díky dvougólovému náskoku z úvodní části uhrála remízu.
Edin Džeko střílí svou druhou branku do sítě Plzně. Nakonec dal tři.
V Římě to bylo bídné od první chvíle.
Proto výsledek, který je potupný, ale prostě ukazuje rozdíl mezi mistrem české ligy a v současnosti devátým mužstvem italské ligy. V tom však buďme spravedliví, u AS jde podle všeho jen o dočasný pokles, vždyť na jaře proklouzl až do semifinále Ligy mistrů a vyřadil i Barcelonu.
„Tady v Římě jednoduše rozhodla kvalita soupeře, která byla nad naše síly. Zkrátka jsme uhráli výsledek, který odpovídal průběhu hry,“ uznal Vrba.
To je smutné – jenže logické.
Plzeň doplácí na to, že je její tým vlastně zakonzervovaný. Posily se sice objevují, ale nehrají výraznou roli. U tahounů hraje proti lepší výkonnosti věk, ale také snižující se motivace.
Samozřejmě, v Lize mistrů ji najdou, ale ztrácejí ji v domácí soutěži i tréninku. S rutinou zvládnuté zápasy na české scéně se pak odrazí na vrcholné úrovni.
Poznali jsme rozdíl mezi naší ligou a evropskou špičkou, přiznal po debaklu v Římě obránce Radim Řezník.
Viktorii chybí rychlost, dovednosti, přesně ty vlastnosti, které v Evropě rozhodují. V Česku je zkrátka fotbal jiný: zarputilý, taktický, ne tak pohledný. Proto mají v domácí lize často problémy zahraniční hráči, kteří v sobě mají jinou náturu – především tu herní.
Pomýleně je pak tento fakt označován za kvalitu. Je to jinak, jde o ubohou náhražku fotbalovosti, umu.
„U nás je fotbal často spíš kopaná,“ pronesl například i Tomáš Hübschman, kapitán Jablonce, který deset roků kopal za Šachtar Doněck. V něm se potkával se špičkovými cizinci, s týmem vyhrál Pohár UEFA, předchůdce dnešní Evropské ligy.
Ten chlap zkrátka ví, o čem mluví.
A potvrdilo se to i ve středu večer v Římě.
Fotogalerie |
