Před třemi lety se začala bývalá atletka Marcela Joglová věnovat více běhání. Nejenže jí tento druh sportu pomáhal uklidnit mysl, vyčistit si hlavu, ale najednou ji dlouhé trasy začaly více a více bavit. Najednou se cítila svobodná, když měla spoustu kilometrů v nohách.
„Teď běžím a vypínám. Rovnám si v hlavě minulost,“ řekla krásná sportovkyně pro web Bez frází.
V její hlavě se rodila myšlenka, tedy v té době spíše zbožné přání, že by se jednou chtěla podívat na olympiádu, moci Česko reprezentovat v běhu. A touha po tom, i přes vyšší věk, dostat se do Tokia. Pro splnění limitu dřela tři roky dnem i nocí, účastnila se maratonů po celém světě, trénovala s běžci v Keni.
Nakonec se jí před měsícem povedlo pokořit vytoužený limit a tím se jí otevřela brána do profesionálního sportu, mezi sportovce, kteří na to dřeli celý život. Jí k tomu stačilo pouze pár let.
Rodačka z Plánice je velkým překvapením mezi českými běžci.
Možná její krušná minulost ji hnala dopředu natolik, že dokázala překročit nejen samu sebe, ale hlavně se vyrovnat profíkům.
„Říkali, že jsem stará. Připadalo mi, že mě tam ani nechtějí. Čekali, že budu mezi posledními. A já věděla, že se nevzdám. Že mě má minulost posílila natolik, že tuhle bolest překonám,“ říká sebevědomě Joglová.
