Josef Šural byl tvrdá hlava. Blbce ze sebe dělat nenechám, říkal

Zemřel až moc brzy. Osmadvacetiletý útočník Josef Šural nepřežil v Turecku nehodu minibusu. Jaký byl tenhle fotbalový raubíř s dětskou tváří? Především měl tvrdou – a svou – hlavu.

Brankář Tomáš Koubek prožil o víkendu životní fotbalovou chvíli. Se Stade Rennes vyhrál Francouzský pohár. V pondělí si měl užít klubovou oslavu, veselici s fanoušky. Zůstal doma. Ráno ho dostala zpráva, že zemřel Josef Šural.

Spolu zažili mnohé. S Libercem porazili v Evropské lize „óbrslavný“ Olympique de Marseille. Ve Spartě zblízka sledovali například šílený experiment s italským trenérem Andreou Stramaccionim.

Nic dalšího už nezažijí.

„Není slov… Odpočívej v pokoji, Šury,“ napsal na Twitter Theo Gebre Selassie, obránce národního mužstva a Werderu Brémy.

„Kamaráde, moc ti děkuji za všechno, co jsi pro mě udělal a jak jsi mi pomohl. Bylo mi ctí hrát po tvém boku,“ přidal se Vladimír Coufal, bek Slavie.

Šuralova smrt zasáhla celý český fotbal. Vždyť nešlo o tuctového hráče, byl to reprezentant, bývalý kapitán Sparty, muž, který odmítl Slavii, na hřišti ostrý bojovník i ofenzivní šikula.

Když hrála v dubnu 2017 Sparta proti Brnu, postavili se proti sobě bratři...

Když hrála v dubnu 2017 Sparta proti Brnu, postavili se proti sobě bratři Šuralovi: Josef a Jakub.

Už jako mladík zaujal. V rodném Brně začal kopat ligu v osmnácti. Nezastavilo ho ani těžké zranění. Při letním turnaji mu brankář Liberce Přemysl Kovář zlomil nohu, on prakticky rok nehrál.

Paradoxně hned po pauze přestoupil právě do Slovanu. Stejně jako jeho další přesuny nešlo o hladkou záležitost. Brno ho nechtělo pustit, měl se stát budoucností klubu. Jenže mladík si postavil hlavu, zdálo se mu, že v mateřském týmu nebude mít šanci vyrůst.

„Když Brno získalo Švancaru a přemlouvá k pokračování Doška, nechtěl jsem tam dělat blbce,“ prohlásil tvrdě. Přitom mu bylo jen jedenadvacet let.

Byl to dobrý krok.

V Liberci vyhrál ligu i pohár, stal se reprezentantem i žádaným zbožím na českém trhu. Chtěly ho největší kluby, další změnu dresu zvládl v šestadvaceti. Mohl si vybírat, nakonec došlo na klasickou volbu: Sparta, nebo Slavia.

Už se zdálo, že skončí v Edenu, ale také tentokrát Šural překvapil. Vybral si Spartu, slávisté mu spílali do zlatokopů.

Když se o dva roky později objevily zprávy, že by Šural mohl nakonec do Slavie přijít právě ze Sparty, šéf klubu Jaroslav Tvrdík oznámil velmi úsečně: „Toho bychom opravdu nechtěli.“

Nakonec Šurala nechtěli ani ve Spartě. Po minulé sezoně, kdy byl kapitánem i nejlepším střelcem, si totiž řekl o vylepšení smlouvy.

Josef Šural kopal ve Spartě dva roky.

Josef Šural kopal ve Spartě dva roky.

O kolik peněz šlo?

Šural bral 500 tisíc měsíčně. To bylo v nynějších poměrech Sparty podprůměrné číslo. Hráč se chtěl posunout výš, na 600 tisíc korun. „Není pravda, že chtěl milion měsíčně,“ řekl zdroj z fotbalistova okolí. Podle informací Expresu Sparta začala vyjednávání na sumě 330 tisíc korun měsíčně. S tím fotbalista nesouhlasil a dohady o kontraktu se postupně zadrhly.

Vyústily až v zimní odchod do Turecka. Do země, kde Šural zemřel.

Komentáře