Celým jménem José Paolo Guerrero Gonzales je velmi zajímavá postava světového fotbalu. A to už na první pohled. Potetovaný borec s uhrančivým pohledem měl našlápnuto udělat skvělou kariéru.
Jako dvacetiletý mladík se snažil prosadit v nejslavnějším německém klubu Bayernu Mnichov. Zde rozhodně ukázal svůj talent, ale on sám toužil po angažmá, kde bude dostávat více prostoru.
Peruánský útočník tak zamířil do menšího klubu, konkrétně do Hamburku, kde strávil šest sezon a setkal se v kabině například s českým reprezentantem Davidem Jarolímem.
Mnohem více než svými góly v německé Bundeslize ale Guerrero zaujal tím, co se kolem něj děje a dělo v posledních měsících.
Koncem loňského roku ho mezinárodní fotbalová federace FIFA předběžně suspendovala za pozitivní dopingový test. Kapitán peruánské reprezentace neprošel kontrolou po říjnovém zápase kvalifikace o postup na právě probíhající mistrovství světa s Argentinou. Měl v těle stopy kokainu a vyfasoval flastr v podobě zastavení činnosti na 30 dní.
Tím Guerrero přišel o baráž s Novým Zélandem. To ale nebylo vše!
Poté, co jeho spoluhráči v baráži přemohli Nový Zéland a vybojovali si tak účast na mistrovství světa, se Guerrero dozvěděl další špatnou zprávu: Nesmí rok hrát fotbal!
Brzy ale svitla naděje. Zkušený útočník se od odvolací komise FIFA dočkal za pozitivní test na kokain zkrácení ročního trestu na polovinu a tím pádem mohl už od května zase hrát.
V květnu, kdy Guerrero už oficiálně mohl hrát, přišla ale další rána. Mezinárodní sportovní arbitráž CAS dala v odvolacím řízení za pravdu světové antidopingové organizaci WADA, která požadovala zpřísnění trestu a uložila peruánské fotbalové hvězdě trest na 14 měsíců za pozitivní test na kokain. Hráč přitom žádal o úplné zrušení trestu.
A po tomto rozhodnutí nastal skutečný boj. Zdrcený Peruánec nechtěl přijít o šanci poprvé startovat na mistrovství světa a dal se do boje. Do boje, který na první pohled vypadal jako zbytečný...
Jenže Guerrero na svou stranu získal velmi vlivné spolubojovníky. Za jeho start na šampionátu zabojoval i sám prezident Peru Martín Vizcarra. Ten požádal vládu a velvyslance ve Švýcarsku, aby byli připraveni pomoci reprezentačnímu kapitánovi v případě odvolání k nejvyššímu švýcarskému soudu.
Kromě peruánského prezidenta za hříšníka Guerrera bojoval i Edwin Oviedo, první muž peruánského fotbalu.
„Je neoddiskutovatelným kapitánem peruánského týmu a své naděje do něj vkládá celá země. Není to jen jeho zájem, nýbrž celého národa. Jdeme touto cestou ve Švýcarsku s přesvědčením, že Paola na mistrovství světa uvidíme,“ uvedl Oviedo.
Rozuzlení celé ságy přišlo v poslední den na samém konci května, tedy dva týdny přes startem mistrovství světa. Soud ve Švýcarsku mu totiž pozastavil čtrnáctiměsíční trest za doping.
Soudce tehdy uvedl, že vzal při rozhodování v potaz, že by Guerrero neměl přijít o první příležitost zahrát si na mistrovství světa, kde se Peruánci představí po 36 letech.
Soudce také přihlédl k tomu, že Guerrero nedopoval úmyslně ani nešlo o významný projev nedbalosti, droga se totiž do hráčova těla prý dostala z čaje. FIFA ani Světová antidopingová agentura prý neměly proti Guerrerově účasti na šampionátu vážné výhrady.
Tím tak skončil jeden velký příběh. Autor dvaatřiceti reprezentačních gólů byl tak doplněn na soupisku doslova za pět minut dvanáct a patří mezi hlavní zbraně peruánského výběru na šampionátu, který si doslova vysoudil.
Fotogalerie |