Přepis dopisu od Petry Paroubkové z 16.2.
Jirko, nemohla jsem jinak. Taky jsem už nemohla dál. Poslední týdny jsem měla strach z tvých reakcí. Tlačil jsi na mě a psychicky mě vydíral. Nejspíš ti to nedocházelo. Žila jsem v neustálém strachu, s čím přijdeš. Kromě toho jsou tady tvoje tajemství. To už taky nezvládám. Stresy kolem tvé práce mě před 2 roky málem zabily. To se nesmí kvůli Margaritce opakovat. Kvůli ní se musíme rychle domluvit na péči. Nemsti se jí, má tě ráda. Pořád o tobě hezky mluvíme a to se nezmění. Vždy tě budu mít ráda jako otce naší dcery. Já už ale nemůžu dál, ber prosím ohledy na můj zdravotní stav. Já, pokud to bude možné, ti vždy pomůžu.
Petra
Fotogalerie |
