Dcera Milady Horákové je kvůli matce v Česku. Jaký je její málo známý příběh?

Milada Horáková je jedinou popravenou ženou komunistických politických procesů. Její osud je notoricky známý. Co ale příběh její dcery? Po Miladině zatčení zůstala bez rodičů. Nemohla studovat. Prosila o matčin život. Beznadějně. Během poslední návštěvy ji nemohla ani obejmout. Co prožívala v 50. letech Jana Kánská?

Jana Kánská se narodila v roce 1933. Milada Horáková z ní chtěla mít lékařku, na vysokou školu se však kvůli matčině politickému monstrprocesu nedostala. Hlásila se tam celkem pětkrát.



„Vždycky našli nějaký důvod. Skutečný byl ale ten, že se mě zeptali, jak se dívám na proces s mou matkou. A když jsem řekla, že jim na to nebudu odpovídat, tak mi poděkovali. A já věděla, že je konec,“ řekla před lety pro Lidové noviny Kánská.

Nakonec se jí díky dobrým lidem podařilo vystudovat zubní techniku.

Ve stejný den, kdy Miladu v roce 1949 zatkli, emigroval Janin otec do Ameriky. Tehdy šestnáctiletá dívka se rázem stala dítětem celé rodiny. Žila u tety, která dělala vše pro to, aby Kánské absenci rodičů vynahradila. Otce neviděla 17 let.

Neznamenalo to však, že se o ni nestaral. Podařilo se mu najít cestu, jak rodinu finančně podporovat. Celou dobu ho Jana bezmezně milovala.

„Nejkrásnější vzpomínku mám z posledních prázdnin, než mámu zavřeli. Byli jsme někde v lázních na Moravě i s tatínkem a přáteli v roce 1949,“ svěřila se.

Po matčině zatčení se však život pro Janu změnil v drama. 

Na vykonstruovaný proces Milady Horákové rodina nesměla.

Na vykonstruovaný proces Milady Horákové rodina nesměla.

„To byly drastické momenty, hodně jsem to prožívala. Ale že bych o tom nějak zvlášť přemýšlela, to ani ne. Já byla ze všeho trošku vyděšená, atmosféra doma byla velmi tísnivá. Ale celou tu dobu procesů jsme taky spřádali plány, jak by se to dalo ještě nějak zvrátit. Bohužel marně,“ vzpomínala Kánská.

Na přelíčení rodina nesměla.

V nouzi nakonec Jana a její dědeček prosili o milost i samotného Gottwalda. Ovšem neúspěšně. V den popravy napsala Horákové rodině dopis. Během poslední návštěvy je o tom sama informovala. Přestože to však bylo její poslední přání, dopisy rodině nevydali. 

Stalo se tak až po sametové revoluci. „Dala nám je ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová. Vlastně nemám ponětí, kde byly, asi někde na ministerstvu,“ vysvětlila Kánská.

V dopisu psala Milada i úplně nejobyčejnější věci. Nabádala Janu například k tomu, aby si myla krk, pravidelně cvičila, aby nesešlapávala botičky a nenosila hluboké výstřihy. Následně Miladu oběsili.

Dcera Milady Horákové emigrovala v roce 1968 za svým otcem do Ameriky.

Dcera Milady Horákové emigrovala v roce 1968 za svým otcem do Ameriky.

V roce 1966 dostala Jana povolení navštívit otce ve Spojených státech. Mohla tam zůstat, věděla však, že by tím dostala zbytek rodiny v Československu do potíží. Poslušně se proto vrátila. O dva roky později definitivně emigrovala.

V roce 1949 poznala svého muže na sjezdu Společnosti pro vědu a umění: „Můj muž učil geografii a urbanismus na pittsburské univerzitě, později přednášel ekonomii,“ líčí. 

Mají spolu dceru a syna. Žijí ve Washingtonu.

Ayelet Zurer jako Milada Horáková v novém filmu

Ayelet Zurer jako Milada Horáková v novém filmu

Svou rodnou zemi však Kánská pravidelně navštěvuje. Tentokrát sem přijela kvůli premiéře filmu o její matce nesoucím název Milada, který má premiéru 2. listopadu 2017.

Fotogalerie





Komentáře