Předseda vlády Andrej Babiš šel zapálit svíčku a položit květinu na Národní třídě v Praze už o půlnoci. Podle serveru iDNES.cz na něj v tu chvíli jedna z přítomných žen křičela: „Na co si to hraješ, ty estébáku!“ Babiš na Facebooku napsal, že tam byl brzy proto, že odlétá za synem do Švýcarska.
Stejnou taktiku jako Babiš zvolil i předseda SPD Tomio Okamura. Kytky Babiše i Okamury ale brzy skončily v koši. Hodili je tam první účastníci oficiálně ohlášené akce.
S negativními reakcemi se setkal i první muž ČSSD a zároveň vicepremiér Jan Hamáček, kterého demonstranti vypískali a někteří ho dokonce nechtěli pustit k památníku.
„Samozřejmě vnímám velmi vyhrocenou atmosféru, ale pokládám za svoji povinnost dnes tady uctít památku 17. listopadu,“ řekl přítomným novinářům Hamáček.
I květiny Jana Hamáčka málem skončily v koši. Nakonec ale na pietním místě zůstaly.
Do koše ale demonstranti hodili květiny od prezidenta Miloše Zemana a někteří si z jeho kytice udělali dokonce popelník.
V koši skončilo celkem pět kytic. Ty museli nakonec vyndavat přivolaní policisté.
„V rámci řádného prověření a prošetření celé události běžně zajišťujeme různé stopy. V tomto případě tedy květiny,“ sdělil mluvčí pražských policistů Tomáš Hulan.
Květiny v koši vzbudily rozporuplné reakce. Například Miroslav Kalousek z TOP 09 je toho názoru, že se o vandalismus nejedná. Zato hradní mluvčí Jiří Ovčáček to považuje za ohrožení demokracie.
„Z hlediska vyššího principu mravního: Vyhodit květiny, které estébák pohrdající demokratickými principy položil k památníku boje za demokracii a svobodu, není vandalismus,“ napsal Kalousek na svém Twitteru.
Zajímavé je, že šéf TOP 09 Jiří Pospíšil má na celou věc naprosto jiný názor než Kalousek. „S házením živých květin do koše na Národní, ať jsou od kohokoliv, samozřejmě nesouhlasím a takový politický projev nepodporuji,“ uvedl Pospíšil.
Květiny v koši z osobností české politiky nejvíce vytočily již zmíněného Ovčáčka, který mluvil i o „fašistické lůze“.
„Každý, kdo schvaluje házení pamětních květin na Národní třídě do koše, plive na památku 17. listopadu 1939 a 1989 a představuje reálné ohrožení demokracie v České republice,“ okomentoval Ovčáček chování některých demonstrantů.
Po položení věnců před Hlávkovou kolejí se průvod vydal do Žitné ulice, kde byl 28. října 1939 během protinacistické demonstrace zraněn Jan Opletal, který svým zraněním podlehl 11. listopadu 1939.
Fotogalerie |