Komentář: Sophiina volba premiéra Babiše, riskuje vládu i odchod z politiky

Andreje Babiše drží ČSSD pod krkem. Jak dlouho ještě? | foto: Profimedia.cz

Další obrat zaznamenalo vyjednávání o budoucí vládě. Vedení ANO pověřilo vyjednávací tým v čele s Andrejem Babišem obnovením jednání o koalici s ČSSD. Sociální demokracie podmiňovala koaliční spolupráci ziskem ministerstva vnitra nebo odchodem premiéra z funkce. K tomu drží v rukou hlavní trumf prezident Miloš Zeman, který zatím nejmenoval Babiše po druhé předsedou vlády. Nic není rozhodnuto a Andrej Babiš stojí před nejtěžší Sophiinou volbou celé své politické kariéry: Vládnout sám s tolerancí KSČM a SPD, nebo kývnout na spolupráci se stranou, která mu již jednou přichystala vyhazov?

To, že je tolerance vlády ANO od KSČM a SPD riziková, je jasné od samého počátku. Babiš jen možná nečekal takový odpor ze strany části vedení a poslaneckého klubu ANO, rekrutujícího se zejména z komunální a regionální politiky. Ne náhodou patří mezi hlavní odpůrce tolerance ze strany SPD například hejtmanka Jaroslava Jermanová Pokorná nebo primátor Petr Vokřál. Tyto osobnosti však Babiš nyní potřebuje mít na své straně, už například kvůli blížícím se komunálním volbám. K tomu se přidávají hlasy vybraných europoslanců, kteří dokazují, jak je bruselská politika poněkud odtržená od domácí reality a nálad voličů.



Andrej Babiš na rozcestí.

Andrej Babiš na rozcestí.

Na druhou stranu sám Babiš správně zdůrazňuje, že v případě tolerance od KSČM a SPD se nejedná ve skutečnosti o žádnou koalici a už vůbec ne o ohrožení demokracie. Při pohledu na stávající situaci v Rakousku nebo orbánovské Maďarsko, lze jen těžko brát vážně výkřiky o údajném ohrožení polistopadového vývoje. Démonizace případné tolerance jednobarevné vlády ze strany zejména SPD však nabobtnala do velikosti, se kterou samotný premiér zřejmě úplně nepočítal.

Pokud to ČSSD „nezvorá“, může vládnout a zahájit restart

Z veletoče ANO musí mít radost v Lidovém domě. ČSSD rázem a za nic získala politické body podobné předvyplněným bodíkům na soutěžním letáku za nákupy v supermarketu. Z pohledu socialistů Babiš prásknul dveřmi a nyní začal z pověření vedení hnutí ANO „dolézat“. Hamáček se Zimolou tak nyní jistě přemýšlí, jak mu to dát v dalších jednáních co nejvíce „sežrat“.

Jiří Zimola, staronová tvář ČSSD.

Jiří Zimola, staronová tvář ČSSD.

Sociální demokracie asi neudělá chybu, pokud bude trvat na obsazení ministerstva vnitra a přidá ke svým požadavkům ještě něco navíc. Může se následně stylizovat do role „zachránce“ demokracie, kdy trestně stíhaného a „zlého“ premiéra hodlá náležitě hlídat a kontrolovat. Zesilující tlaky na Babiše pak mohou způsobit jeho další oslabení korunované odchodem z vlády.

Realita je mnohem složitější, přesto Babiš stojí před pověstnou Sophiinou volbou: S ČSSD mu hrozí odchod z politiky, v případě spolupráce s KSČM a SPD zase riskuje štěpení a rozpad vlastního hnutí.

Zeman zatím vyčkává, podpora komunistů je nejistá

Prezident Zeman se prozatím stáhl, do hry však vstoupí a udeří v pravou chvíli. Stále nejmenoval Babiše v druhém kole premiérem, má tak prostor stávajícího premiéra podržet, případně i potopit, když nenaplní jeho očekávání, resp. nepřinese jasné garance o podpoře nového kabinetu.

Miloš Zeman řekl, co si myslí o nové hymně.

Pokud by lavírování mezi ANO a ČSSD pokračovalo bez jasného výsledku, je dost dobře možné, že se prezident naštve a přijde s návrhem řešení, které se nebude příliš líbit v Průhonicích ani v Lidovém domě.

Babiš si navíc nemůže být zcela jist podporou KSČM. I kvůli zahraničně politickým událostem posledních dnů mohou nakonec komunisté po sjezdu, jenž se koná příští víkend, říci toleranci Babišově vládě: Ne.

Tvrdá přetahovaná bude pokračovat: ANO a ČSSD bojují o stejné voliče

Pokud by nakonec zůstalo u varianty koalice s ČSSD tolerované komunisty, sociální demokraté nemají žádný důvod Babišovi vládnutí nějak usnadňovat. Není přehnané tvrdit, že premiér bude vládnout s hlavním politickým konkurentem, který, má-li se vrátit na vrchol, bude ve vládě Babišovi mydlit schody, jak se dá, a chovat se zároveň jako opozice. Modus operandi, kdy nervózní ČSSD nepromarnila žádnou příležitost jít do konfliktu s Babišem, se nebude měnit, a to, že v čele strany jsou nyní Hamáček se Zimolou, namísto Sobotky a Chovance, nebude mít žádný velký vliv.

Případná spolupráce s ČSSD tak bude od začátku zatížena konfliktem, který patrně nedopadne jinak než předčasnými volbami v momentě, kdy to bude vyhovovat jedné nebo druhé straně. ANO i ČSSD bojují o stejné voliče, a pokud se sociální demokraté chtějí vrátit na výsluní, těžko je přeberou jinde než právě především od ANO.

Hlavní cíl probíhajícího hokynářství: Dostat Babiše z politiky

Babišův případný odchod z postu premiéra však automaticky nepřináší benefity ani ČSSD. V případě Babišova pádu by ČSSD nakonec mohla úplně ostrouhat, protože o lídra „oholené“ ANO by v takovém případě mohlo sestavit koalici s ODS, doplněnou ještě například lidovci nebo STAN.

Šéfa ANO čeká dvojí boj. O koalici se socialisty a se Zemanem o Okamuru.

Šéfa ANO čeká dvojí boj. O koalici se socialisty a se Zemanem o Okamuru.

Je ale velmi dobře možné, že Babiš má v záloze další promyšleny tah a obnovené jednání s ČSSD představuje jen dočasnou mlhu. Vzniklá situace ukazuje, jak vratké jsou u všech zúčastněných linie mezi ziskem a ztrátou. Strategie, ve které získají všichni, je pouhou iluzí, ve skutečnosti se hraje o to, zda Babiš udrží legitimní pozici dle výsledků voleb, nebo se ho podaří odstavit v politice na vedlejší kolej.

Bahno, které za sebou nechává taktika a způsoby tradičních stran, si bohužel vybírá svou daň. Otevřenost a přímočarost se vytratily a česká politika je opět v zajetí těžkopádných politických kompromisů a nepředvídatelného chaosu. Platí, že kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. Poslední eskapády ve vyjednávání o vládě však ukazují, že i úsměv přesvědčivého vítěze postupně poněkud hořkne.





Komentáře