Patnáct zápasů je odehráno, před vánoční pauzou je na programu ještě jedno kolo. Slavia se pevně usadila v elitní pětce ligy, na první Plzeň ztrácí devět bodů, na druhou Spartu šest. Předpoklady pro jarní útok tu rozhodně jsou.
Fotbalisté Slavie jsou po půlce ligy na čtvrtém místě tabulky.
Tím zásadním je samozřejmě finanční zázemí klubu. Většinový majitel, čínská společnost China Energy Company Limited, jež do Edenu vstoupila během podzimu, disponuje pohádkovým jměním. Žádný klub v Česku se mu nemůže rovnat. Ani Sparta, vždyť nakonec CEFC drží i desetinový podíl ve firmě J&T, jež je jejím vlastníkem. CEFC měla podle žebříčku Fortune Global 500 v loňském roce obrat 34,7 miliardy dolarů a 20 tisíc zaměstnanců.
V zimě k nim podle všeho přibudou další, a to posily pro tým Slavie. Mluví se o zajímavých jménech, především mladých českých reprezentantech, jako jsou Ondřej Zahustel, Jiří Skalák, Josef Šural...
Liberecký Josef Šural je na seznamu hráčů, které by Slavia ráda koupila.
Ano, Slavia peníze má, jenže i to má svá úskalí. Zaprvé: Ti, kteří budou prodávat, moc dobře vědí, že je čas šponovat cenu. Zadruhé: Prostě není možné vzít pytel zlaťáků a vykoupit půl ligy. Takhle se tým postavit nedá.
V Edenu se při debatách o tom, jakou cestou se vydat, může stát, že se střetnou dva světy.
Jiří Šimáně, šéf fotbalové Slavie.
Na jedné straně Jiří Šimáně, držitel čtyřiceti procent akcií, vlastník například firmy Travel Service. Český miliardář je rozumný muž, v otázce útoku na titul mluví o tříletém horizontu, za posily nechce vyhazovat nesmyslné sumy.
Jenže na druhé straně tu je někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík, jenž stál za příchodem Číňanů do Edenu. A ten netají, že je nenasytný, že baží po velkém úspěchu – nejlépe hned teď.
I tyto choutky musí Slavia zkrotit, jinak bude k smíchu.
