„I tentokrát jsme potrápili Zdeňkův žaludek, ochutná věci, které by se jiní báli ochutnat. Vybírali jsme restaurace, které chtěly změnu. Nevěděli v nich, že k nim přijde, přicházel tam navíc v nějakém přestrojení, zatím jsme točili dvě a ani v jedné ho nepoznali,“ říká režisér projektu Superšéf Pavel Nosek s tím, že Zdeněk Pohlreich dostal jídlo jako obyčejný smrtelník.
„Kromě toho, že to je překvapení pro ty lidi samotné, je to zábavné i pro diváka,“ doplnil.
Zvídavý divák se nutně musí ptát, jak majitelé podniku, kteří se přihlásí do pořadu se Zdeňkem Pohlreichem v čele, mohou být překvapení z toho, že k nim pak přijde do restaurace, byť v převleku?
Navíc se kolem něj rojí nejen štáb s evidentně viditelnými kamerami a mikrofony, ale vždy se kolem něj vytvoří taková crew z řad fanoušků a náhodných kolemjdoucích, že personál restaurace nebo hospody musí zákonitě zbystřit ještě dřív, než šéf usedne ke stolu.
„Ten čas, kdy ho držíme v utajení, je docela krátký. Potom se odhalí a rozkřikne se to, to už pak nic nenatočíme, protože po něm lidé chtějí autogramy a fotí si s ním selfie,“ prozradil dále Nosek.
„Tomu se snažím vyhnout, aby si to lidi nedali dohromady,“ přitakal Pohlreich, který v pořadu vystřídal a ještě vystřídá celou řadu převleků.
Někteří diváci jsou jimi nadšeni, jiní poukazují na to, že kdo sledoval Ano, šéfe! nebo slavného kuchaře zná, hravě ho pozná i v některém z převleků, i když je za usedlou dámičku se slušivým čepcem, který nosila Ljuba Skořepová coby trafikantka Plecitá v seriálu Náměstíčko.
Navíc to v restauracích nevypadá na skrytou kameru, kterou by obsluhující personál hravě přehlédl.
Spíš dělá, že „jako že nevidí“.
„Pohlreicha mám rád, ale tenhle pořad mě štve. Zase jednou dělají z lidí tupce, jak tam jsou všichni překvapení, nic není domluvené, nikdo nic nevěděl, nikdo s nikým nic nedomlouval, nepodepisoval týdny a měsíce předem. Že zrovna Zdeněk bude účinkovat v něčem, co vypadá jako Mise nový domov, no... Vždyť on sám tak nesnáší, když někdo na někoho něco hraje,“ podivuje se jeden z diváků.
Řeší se nejen autentičnost a momenty údajného překvapení, ale i kamera pořadu a v neposlední řadě i záběry skryté kamery pořízené „někdy předtím“.
„Je z toho moc cítit zahraniční licence, moc času věnováno záběrům na šokované a zhnusené zaměstnance po puštění videa a tak by se dalo pokračovat i dál. Těžko představitelný způsob získání těch tajných záběrů...,“ zamýšlí se nad nezodpovězenými otázkami jiný divák.
Zazněl také úderný názor, že jde hlavně o ruku trhu a peníze, prostou televizní nabídku a poptávku. „Netahejte do toho morálku. Jemu je jasné, že za den se nic nenaučí a spoustu rad vnímají v polospánku. Ráno z toho vědí máloco a navíc nevědí, kde zmáčknout jaký knoflík na novém zařízení, natož aby věděli, jak jinak peče než to staré,“ zhodnotil zázračnou proměnu za 24 hodin, kdy dojde k obrodě personálu, restaurace i na začátku „zabedněných“ majitelů, další diskutující.
Předchozí pořad Ano, šéfová! u diváků propadl na celé čáře, všichni volali po návratu Pohlreicha, který už nechtěl do stejné řeky, a tak se vymyslel zbrusu „nový“ formát. A ten má hlavně zajmout a bavit.
Tvůrci to ale nemusí dělat za cenu toho, že balamutí diváky. A ještě tvrdí, že to nedělají, že je všechno od začátku do konce autentické. Tak určitě...
Fotogalerie |