První velkou zkouškou manželství Veroniky Žilkové a Martina Stropnického byla smrt syna Melichara, který zemřel po 198 dnech po porodu v roce 2007.
„Zdekovala jsem se a šla hrát do Činoheráku, ale Martin tam zůstal. Já se ocitla v takovém deliriu tremens. Tehdy jsem pochopila, že je Martin silnější než já. Má mraky chyb, je málo citlivý, ale poprvé v životě jsem byla v něčem druhá a jsem pyšná, že mám doma toho prvního,“ svěřila se herečka v autobiografické knize Dělte dvěma.
Sama prý musela obětovat kariéru, jako manželka velvyslance nesměla pracovat. Po návratu do Česka zase nemohla hrát kvůli covidu-19 a letos odešla do divadelního důchodu.
Fakt, že jako žena diplomata nemůže pracovat, ale tušila, už když si Stropnického brala. Proto je s podivem, že se tomu s odstupem času tolik diví a manželovi to vyčítá.
Nehledě na to, že se díky jeho angažmá v Izraeli zase dostala k jiným věcem. S Českou televizí například natáčela cestopis ze Svaté země. K tomu by se „jen“ coby hvězda z Činoheráku dostala asi jen těžko.
Stropnickému spílá i za to, že se podepsal na jejich dceři Kordule. Aktuálně má za to, že hlavně negativním způsobem.
„Je zázrak, že to ta holka vůbec vydržela. Jednou si to s ní nějaký psycholog pěkně vyžere, protože v sobě bude mít někde nahromaděné to, do čeho jsme ji vrhli. Že přišla o dětství a dětskou svobodu,“ přemítá herečka.
„Nemohla jít s holkami do lesa, protože za ní šli dva strýci s bouchačkami. To, jak s námi teď mluví a že pubertálně zlobí, je následek toho, že jsme jí sebrali dětství, a taky toho, že jsme ji odvezli do Izraele a sebrali jí závodní tancování, koně a všechno, co měla doma v Česku. Nebylo to vůči ní fér,“ zrekapitulovala s odstupem Žilková.
Ve své knize, kterou napsala spolu s novinářem a spisovatelem Petrem Mackem, se zamýšlí i nad tím, že jí třetího manžela rozmlouval i její tatínek, hudební pedagog Václav Žilka (†82).
„Martin kouřil a táta řekl, že kouří jen slaboši. Tátovi taky vadilo, že byl ve Vatikánu a rozvedl se. A že sice má rytířský řád od papeže, ale nevěří v boha. A taky vycítil, že s ním nebudu úplně jako v bavlnce,“ zavzpomínala Žilková.
„Táta hledal pro svoji holčičku, stejně jako já pro Agátu, někoho, kdo ji bude mít hodně rád. Z Martina cítil, že na prvním místě bude mít Martin vždy sám sebe. Poznal to, protože otec byl úplně stejně sebestředný,“ napsala ve svých loňských memoárech.
Fotogalerie |