Ezo plky o rakovině a otravný digitální čmelák: Je Vachlerův nový film nebezpečný?

Vyléčit nádorová onemocnění pomocí pozitivního přístupu. Přesně to a ještě víc slibuje ve svém novém snímku Petr Vachler (57). Tajemství a smysl života sází nejen na zvučná jména, ale i ezo vlnu, která může být v nepovolaných rukách dost nebezpečná. Sám režisér je ale na svůj počin náležitě pyšný. Už proto, že ho točil několik let. Těžko říct, jestli právě to je záruka kvality.

„Dvě a půl hodiny bezobsažných frází a nikam nevedoucího plácání, které se většinu času vzájemně popírá. Podivné míchání banalit, vyprázdněných blábolů a bizarních rad, pod jejichž slupkou se v lepším případě neskrývá nic zajímavého a v tom horším návody, jak léčit nádorová onemocnění s pomocí pozitivního přístupu,“ zhodnotil nový počin Petra Vachlera jeden z recenzentů na ČSFD.cz.

„Po obsahové stránce mizérie. Po formální to není o nic lepší, protože film vypadá skutečně nehezky a nedá se tu mluvit ani o postavách, jejichž motivace a charaktery se mění na základě toho, o čem se zrovna hnusnému digitálnímu čmelákovi chce povídat,“ doplnil.

„Měla jsem velká očekávání, která se nenaplnila. Na komplikovaných vztazích aplikován jednoznačně a jednoduše zákon karmy a převtělování. Film se mi nelíbil, byl dlouhý a neustále se opakovaly stejné myšlenky. Vadí mi též propagace alternativních postupů léčby u rakoviny, která je zde podávána jako něco, co se má standardně podařit, stačí, když tomu věříte,“ nechala se slyšet další z recenzentek.

Momentka z filmu Tajemství a smysl života.

Jan Budař a Josef Poláček ve filmu Tajemství a smysl života.

Ta si všímá toho, že film může být potenciálně docela nebezpečný. Zvláště v případě, že divák uvěří, že rakovinu vyléčí jen úsměvem a tím, že se oddá syrové rostlinné stravě.

To už zavání slušnou „Duškovinou“, dost možná ji ještě v něčem předčí. Sám autor si ale svého nového snímku nesmírně cení a považuje ho za svůj životní opus.

„Vzdal jsem se na 50 dní stravy a 38. den jsem zahodil boty. Začal jsem cítit více energie a zůstalo mi to. Někdy stojím v blátě, někdy na kameni, ale na rozdíl od vás vím, na čem stojím,“ vysvětlil redaktorovi Expresu Vachler. Popsal také rozhovory se šamany a řekl zdali by si došel bosý i pro Českého lva.

Petr Vachler rád medituje v přírodě.

Jestli se mu to splní, je otázkou, každopádně sám režisér se chlubí tím, jak byly všechny předpremiéry beznadějně vyprodány a diváci byli nadšení.

Pokud si tedy z filmu vezmou to podstatné, budou přetížení lékaři v Česku rázem bez práce a konečně si budou moct trochu odpočinout. A nebo taky ne...

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:30 úterý 19. března 2024. Anketa je uzavřena.

  • 42
  • 11
  • 10
  • 8
  • 5
  • 5