„Norbert Lichý, to je prostě Jan Werich, co si budeme povídat,“ pochvaloval si hlasového dvojníka Václav Knop, který v audioknize Dopisy Voskovce a Wericha propůjčil hlas právě Jiřímu Voskovci. Na 561 dopisů si přes oceán v letech 1945 až 1980 vyměnili nerozluční přátelé s iniciálami V. a W. Úctyhodných 1400 stran textu načítali jejich interpreti čtyři roky.
„S tím jsme jsme dopředu vůbec nepočítali. To vzniklo až při první klapce, při natáčení prvních dopisů, kde jsme točili ve studiu, které nemá takové režijní okno, kterým je vidět do načítárny. On si najednou začal připravovat text a lezl nám mráz po zádech, protože jsme si řekli, že tam sedí Werich,“ zavzpomínal na křtu zmíněné publikace, kde kromě Daniely Kolářové, Norberta Lichého nechyběl ani Antonín Procházka.
Nešlo si nevšimnout, že zatímco oblíbený filmový a seriálový padouch Lichý v poslední době výrazně zhubl, věčný protiva Petr Kaštan z Ulice se naproti tomu docela zakulatil.
Když by se konal pomyslný souboj panděr, vyhrál by Procházka na celé čáře, o tom není pochyb.
Doby, kdy neměl problém se s tím se na divadelních prknech svléknout a docela ochotně tak činil i mimo ně, jsou, zdá se, nenávratně pryč.
Fotogalerie |