Pohlreichovo podnikání nedá lidem spát: Prý záměrně tají zisky a odvody státu

Úspěšný podnikatel a známý televizní šéfkuchař Zdeněk Pohlreich se v rozhovoru pro Expres ohradil proti obecným tvrzením, která z majitelů restaurací a hospod dělají bezskrupulózní a hamižné podnikavce, kteří šidí stát i své nebohé zaměstnance. 

„Chápu, že jsou stále hospodští bráni jako šejdíři, ale my jsme podnikatelé, peníze jsme si vydělali, jsou naše. Může si to zkusit úplně každý. Nevím, odkud se bere myšlenka, že někdo někde někoho okrádá. Nechápu, jak někdo může takovou věc vůbec říct,“ nechal se slyšet Zdeněk Pohlreich, na něhož pandemie koronaviru v mnoha ohledech dolehla, stejně jako na většinu těch, kdo podnikají v gastronomii.

„Chtěl jsem si vše ověřit ve výročních zprávách jeho několika firem, kde bývají obvykle uvedeny i mzdové náklady a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jenže u žádné jeho firmy není ani jediná výroční zpráva,“ reagoval na Pohlreichova slova jeden ze čtenářů s tím, že není možné ověřit, kolik průměrně berou zaměstnanci v jeho firmách a kolik je za ně odvedeno na sociálním a zdravotním pojištění.

„Toto je praktika, kterou většinou dělají podnikatelé, kteří mají co tajit a z výroční zprávy by to vyšlo najevo, přestože je možné, že to dělá i kvůli tomu, aby nebyl vidět zisk, a mzdy zaměstnanců mohou být v pořádku, každopádně pro mě jako pro účetního je toto red flag,“ dodal. 

Vyjádření hvězdy primáckého pořadu Superšéf v mnoha ohledech zaujalo i dalšího čtenáře. 

„Vaří se mi krev žilách. Pro proklepnutí jeho firem na portálu Justice.cz jsem zjistil, že nezveřejňuje výroční zprávy. Přehled o nákladech a výdajích na provoz daných firem je nulový za x let. A není to jenom případ pana Pohlreicha,“ konstatuje v dopise zaslaném naší redakci.

Výroční zprávu jsou povinny vyhotovit ty společnosti, které musejí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Jedná se o akciové nebo obchodní společnosti, které povinně vytvářejí základní jmění a v předcházejícím roce splnily dvě ze tří následujících kritérií: Výše jejich rozvahy činila více než čtyřicet milionů korun, čistý obrat dosáhl výše nad osmdesát milionů korun a průměrný stav zaměstnanců nad padesát osob. 

V této souvislosti dodejme, že Nextdoor Zlatnická, v níž Pohlreich figuruje, je společnost s ručením omezením, a tak pro ni výše uvedená povinnost nemusí nutně platit.

„Často obědvám v restauracích. Ze zaměstnanců restaurací se postupně stávají kamarádi. A to se poté dovíte věci. Většina restaurací v Česku vyplácí svým zaměstnancům minimální mzdy oficiálně a zbytek bokem, hezky postaru na ručku,“ dodal čtenář k obvyklým praktikám v pohostinství, od nichž se však uznávaný šéfkuchař a podnikatel distancoval.

„Nechápu, odkud se berou takové idiotské myšlenky. Je to závist, stará dobrá zakořeněná závist. A ten bolševik v nás, kterého si v sobě neseme i třicet let po revoluci. V tomto oboru se žádná velká revoluce nekoná. Já se ale nemusím nikomu zpovídat. Názory lidí mě nezajímají, já si jedu to svoje, a nějaké nenávistné maily, které mi začaly chodit, neberu vážně. Jsou mi u prdele,“ dodal rozhořčeně Pohlreich, který se podobnými věcmi odmítá zabývat.

Má prý na práci mnohem podstatnější a přínosnější věci. Například vaří pro lidi v první linii a od lidí vybral na suroviny přes šest milionů korun. 

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii