Nevěřili byste, ale byla s ní legrace. Režisér Troška o herečce Aleně Karešové (†92)

Zemřela herečka Alena Karešová. | foto: csfd.cz

Její doména byla práce s hlasem. Aniž bychom si to uvědomovali, promlouvala k nám z desítek dokumentárních filmů a byl to právě její hlas, který nás provázel oblíbeným seriálem Arabela. Alena Karešová (†92) byla herečkou, profesorkou i překladatelkou. Jak na ni vzpomíná režisér Zdeněk Troška?

Česko přišlo o další významnou osobnost filmu, herečku Alenu Karešovou. Přestože má na kontě řádku rolí, nejznámější byl její nezaměnitelný hlas. 

„Má stovky dokumentů, které komentovala. Její doménou byla práce s hlasem. Ona byla profesionálka, vystřihla to vždy na první dobrou, tím byla známá. Namlouvala také ‚Četbu na pokračování‘ v Českém rozhlase,“ vzpomínal na herečku a zároveň svou profesorku režisér Zdeněk Troška.

Karešová byla vyhlášeným pedagogem na FAMU a její výukou prošla řada známých režisérů. „Učila mě asi pět let a byla přísná, důsledná, ale kamarádská. Byla to moderní profesorka a všichni si jí vážili. Byla hlavně kamarád. Spřátelili jsme se a říkala mi Zdéňo,“ vypráví režisér českých taškařic Slunce, seno nebo Babovřesky.

„Pak jsem ji obsadil do svého filmu Bota jménem Melichar. Tam hrála učitelku matematiky, která řekla tu památnou větu ‚Já počkám, mám času dost!‘. Pak jsem ji dal do role matky Šimona Pláničky ve Slunce, seno,“ vyjmenovává její role.

I když byla uznávanou profesorkou, podle informací Aha! nesla Alena Karešová těžce, že nehrála více. Často ji přitom obsazovali její kolegové z fakulty.

„Patřím do šuplíku odložených hereček. Herec je bohužel pouhá námezdní síla. Ano, jsem zatrpklá. Když si uvědomím, jaké dnes máme herce, kteří jsou sice in, ale jsou to jen tváře, a nikoli herci, je to k pláči,“ řekla ve svém posledním rozhovoru v roce 2017 pro Aha!

„Ona byla takový vyhraněný typ. Hrála například v seriálu Fantom operety, hrála jednu z družstevnic v Trháku, také hrála u pana Vorlíčka. Prostě u kolegů. Nejvýraznější role byla ale v Botě jménem Melichar. Ona byla určitý typ, taková přísná dáma. Filmografii má ale velkou,“ reaguje Troška. 

„Každá by chtěla být před kamerou denně. To by musela hrát v nějakém seriálu, například přísnou a zlou hraběnku,“ líčí svou bývalou profesorku, ale hlavně kamarádku.

Ona hlavně učila, učila hlasovou výchovu a jevištní řeč. Také psala skripta, věnovala se překladu,“ dodává režisér.

Přestože ho s Karešovou pojilo dlouholeté přátelství, nevídali se zase tak často a hlavně u ní nikdy nebyl doma. 

„Byla uzavřená a do svého soukromí si nikoho nepouštěla. Jen jednou jsem byl u ní doma ve vile na Ořechovce, to bylo, ještě když žil její manžel. Ten byl také moc fajn. Když zemřel, přestěhovala se. Už jsem u ní pak nikdy nebyl,“ popisuje Troška vztah se svou bývalou profesorkou, se kterou se vídal celý její život.

„Vídali jsme se, chodili jsme na oběd například, ale vždy to bylo někde na veřejnosti. Doma už jsem za ní pak nebyl,“ dodal. 

Na otázku, zda ji Zdeněk Troška na sklonku života vnímal jako zhrzenou a zatrpklou, odpověděl: „Byla veselá, uměla dělat legraci. Ona měla takový suchý britský humor. Hodně četla, ostatně také to byla profesorka!“

Alena Karešová zemřela ve svých 92 letech v osamění, na samotu si také často stěžovala.

Fotogalerie

Komentáře

Mohlo by vás zajímat