Vrah tří pražských taxikářů unikal spravedlnosti téměř dva roky. Když policie minulý týden ohlásila jeho dopadení, mnoha lidem spadl kámen ze srdce. Identitu vraha policie zatím neprozradila, nicméně vyrojily se spekulace, co by mohl být muž, který spáchal tři vraždy, zač.
Fotogalerie |
Docent Ilja Žukov z pražské Všeobecné fakultní nemocnice přichází s vrahy do styku často. Jako soudní psychiatr za svou kariéru posuzoval osobnost desítek z nich. Co si myslí o vrahovi taxikářů?
„Předně musím říct, že jsem toho člověka nikdy neviděl, natož abych ho vyšetřoval. Bavíme se tedy čistě hypoteticky. S jistotou můžeme říct, že se bude jednat o člověka s narušenou osobností. Nehledejme v tom ale žádnou senzaci,“ říká docent Žukov.
Docent Žukov patří mezi přední odborníky na soudní psychiatrii. Vrahů vyšetřoval desítky. Vrah taxikářů podle něj není ničím výjimečný.
Byť vrah za krátkou dobu zabil tři oběti, které všechny byly taxikáři a i způsob vražd je podobný, nemůžeme ho podle docenta Žukova považovat za klasického sériového vraha.
„Nevěřím tomu, že by to byl psychopat, kterému by nějaké hlasy našeptávaly, aby vraždil taxikáře nebo že by se cíleně mstil přímo této skupině osob. S největší pravděpodobností bude jeho motivace naprosto přízemní, a to peníze,“ hodnotí možné motivy vraha docent Žukov.
Docent Žukov dále uvádí, že nejčastějším důvodem pro přepadení a vraždy taxikářů je prostý fakt, že u sebe převážejí často nemalé finanční částky. Pachatel je s taxikáři o samotě a myslí si, že nebude odhalen.
Podle docenta Žukova je vrah taxikářů egocentrický asociál, který nevnímá své činy tak, jako by je vnímal normální člověk.
„Je to pochopitelné. Nechá se zavést na odlehlé místo a tam je se zbraní v ruce oloupí. Většinou je zabíjí jen proto, aby se zbavil svědků. Ti lidé to mají takhle nastavené, často si ani nemyslí, že dělají něco špatně,“ popisuje docent Žukov, proč si myslí, že byli okradení taxikáři zavražděni.
Co se duševní nemoci týče, tu docent Žukov vylučuje. Nedovede si představit, že by se jednalo o čin šílence. „Ten člověk dovede plánovat, na to nemusíte být žádný génius. Nicméně celou dobu moc dobře věděl, co dělá. Je možné, že si dal na kuráž alkohol nebo třeba pervitin, ale že by to byl duševně nemocný chudák, který neví, co dělá, to ne,“ říká Žukov.
Vrah své osoby hledal mezi nočními taxikáři. Podle názoru docenta Žukova nejpíš kvůli penězům a nízké možnosti být odhalen.
„Vrazi bývají pro společnost extrémně nebezpeční asociálové a sociopati. Mají to v hlavě úplně jinak uspořádané. Můžeme to akceptovat, ale rozhodně ne pochopit. I možnost jejich nápravy bývá mizivá, často i nulová. Člověk se s takto pokřiveným vnímáním narodí a nejde to nijak odnaučit.“ popisuje osobnostní rysy vrahů docent Žukov.
Vrah taxikářů má podle názoru docenta Žukova narušenou osobnost, ale to má podle jeho slov až 80% všech pachatelů trestné činnosti. „Ti kriminálníci mají jedno společné. Nemají vyvinuté vyšší city jako lítost. Jejich hodnotový žebříček bývá převrácen tak, že na prvním místě jsou oni sami a pak dlouho nic,“ shrnuje společné vlastnosti zločinců docent Žukov.
Porucha osobnosti u vrahů je podle docenta Žukova běžná věc a není potřeba z toho dělat žádnou senzaci.
U soudu pak podle docenta Žukova lidé jako vrah taxikářů projeví lítost jen čistě formálně, protože vědí, že jim to může pomoci. Někdy ale ani to ne. Jediné, co je pachatelům vražd a závažných trestných činů opravdu líto je většinou to, že byli dopadeni a že půjdou do vězení. To však nepovažují za cestu k nápravě, ale jen za jakousi zvrácenou formu dohody se společností.
Společnost je pak podle docenta Žukova tím, co považuje většina vrahů za důvod svých činů. „Vrazi si nepřipouští, že dělají něco špatně. Necítí vinu, často se dopouští trestné činnosti opakovaně a i přes potrestání nejsou schopni akceptovat, že za to, co dělají, nemůže společnost okolo nich, ale jen a pouze oni sami, kteří s každým dalším zločinem stále ví, co dělají.“
Dvě z obětí našli policisté na odlehlé polní cestě v Uhříněvsi.
Na závěr docent Žukov opakuje, že byť nemůžeme vraha taxikářů považovat za normálního člověka, v rámci zločinců nijak nevyniká a vlastně není ničím zajímavý.
„To, že má anomální osobnost, z něj nedělá člověka, který by nemohl zodpovídat za své činy. Nejspíše prostě jen chtěl peníze a ty vraždy byly vlastně úplně zbytečné. Myslel si, že díky nim unikne spravedlnosti, protože odstraní svědky, ale stal se pravý opak,“ uzavírá profil taxivraha docent Žukov.
