Emmanuel Macron ve své tříapůlminutové odpovědi řekl, že Afrika čelí civilizačním problémům a vysvětlil, jaký je rozdíl mezi poválečnou rekonstrukcí starého kontinentu a moderním pojetím pomoci adresované konkrétním zemím na základě specifických okolností. A právě termínem „civilizačním problémům“ se podle kritiků vymezil vůči africké civilizaci srovnáním s evropskou, což na mnohé působí rasisticky.
Na sociálních sítích se jako lavina začal šířit sestřih Macronovy odpovědi z tiskovky G20, kde mimo jiné říká, že jedním z klíčových problémů, kterým Afrika čelí jsou území, na kterých mají ženy sedm nebo osm dětí a vysoká porodnost kontinent nepřetržitě destabilizuje. Tím si ovšem takříkajíc naběhl a počalo Macronovo internetové křižování.
Rozhořčení novináři i diskutující na sociálních sítích francouzskému prezidentovi vyčítají zaslepenost zlatého chlapce, který si žije v přepychu, zatímco jiní umírají v důsledku politických a ekonomických zájmů velmocí. Vyčítají mu, že problém bagatelizuje, hodnotí z nekorektního úhlu pohledu a nad Afričany se vyvyšuje. Macron však byl ve své mnohem obšírnější a sestříhané video na internetu nevystihuje zcela podstatu všeho, co novináři odpověděl.
„Výzva dnešní Afriky je mnohem hlubší, je civilizační. Co jsou problémy Afriky? Neúspěšné státy, složité přechody k demokracii, demografické změny, které patří k největším výzvám, kterým Afrika čelí, neboť vede k mnohostrannému obchodování, což vyžaduje odpovědi z hlediska bezpečnostní koordinace na regionální úrovni.“
Macron také konkretizoval, jaké obchodování má na mysli. „Obchodování s drogami, obchodování se zbraněmi, obchodování s lidmi, s kulturními statky. Potíže, ze kterých se mísí problémy dnešní Afriky, jsou i násilný fundamentalismus a islamistický terorismus. Na druhé straně máme velmi úspěšné státy s mimořádnou mírou růstu, díky níž lidé říkají, že je Afrika zemí příležitostí.“
Fotogalerie |
