Nad fotografiemi nepořádku zanechaného uprchlíky se pohoršují lidé napříč internetem. Doslova haldy oblečení, stanů, spacáků a jiných lůžkovin, ale i potravin, hygienických potřeb a dětských plen opravdu nepůsobí příliš vábně.
Na problém je možné se dívat dvěma pohledy.
Odpůrci za nepořádkem vidí drzost a nevděk
Fotografie nejčastěji nalezneme sdílené na stránkách sdružujících odpůrce imigrace. Ať už se jedná o stránky Tomio Okamury nebo hnutí Islám v ČR nechceme nebo stránky jednotlivců, kteří ani nemusí s výše uvedenými subjekty sympatizovat.
Mezi odhozenými věcmi jsou i kočárky. Matky dětí imigrantů však většinou popadly na cestě do Evropy své děti do náručí a neměly čas zabývat se tím, co bude s kočárky.
Nejčastějšími argumenty v této skupině potom jsou naprostý nevděk, kdy uprchlíci zahodí humanitární pomoc včetně potravin, drzost, se kterou toto dělají s vědomím, že dostanou další zdarma a v neposlední řadě kulturní odlišnost.
Dle odpůrců uprchlíků je dělání nepořádku nedílnou součástí islámské kultury.
Druhá strana upozorňuje na neznalost kontextu a nepochopení situace
Diametrálně odlišné názory mají lidé, kteří v mnoha případech sami jako dobrovolníci přišli s uprchlíky do kontaktu. Upozorňují na skutečnost, že fotografie jsou mnohdy vytržené z kontextu a nikdo neví, co jejich pořízení předcházelo.
„Nevíte, proč se to děje. Interpretovat se to dá vždy různě. Dav běžící po louce může utíkat před policisty, co po nich stříkaj nějaký pepřový sra*ky. Bordel na zemi může vzniknout tak, že lidi někam ve spěchu utíkali.“ píše na Facebooku Jan Vrobel, který jako dobrovolník distribuoval humanitární pomoc na nádraží Keleti v Budapešti.
Fotografie zdevastovaného autobusu kolují facebookem. Jaké však byly okolnosti jejich vzniku nikdo kromě jejich autora neví a fotografie jsou živnou půdou pro spekulace.
Nepořádek bývá dle očitých svědectví způsoben hlavně tím, že když dorazí do tábora autobus, který uprchlíky odveze, ti se k němu bezhlavě vrhají a neberou s sebou nic, kromě toho, co mají na sobě.
Většina jich nejedná nijak nevděčně, jen věci ve spěchu s vidinou lepšího života opustí tak, jako opustili své domovy.
Nepořádek není jen problémem uprchlíků
Častým a pravdivým argumentem je skutečnost, že dělání nepořádku není výsadou jen uprchlíků z Blízkého východu. Fotografie opuštěných uprchlických táborů se neliší od fotografií spouští po návštěvnících hudebních festivalů.
Mezi odhozenými věcmi jsou i potraviny. S jistotou říci, zda jimi uprchlíci pohrdli nebo je neměli jak odnést však nemůžeme.
Stejně tak z fotky zdevastovaného vlaku budou k nerozeznání, ať už vlakem cestovali uprchlíci nebo opilí fotbaloví fanoušci.
Narozdíl od uprchlíků však ani u návštěvníků festivalů ani u fotbalových fandů neslouží fotografie jako nástroj k populistické diskreditaci dané skupiny.
Realita pořízených fotek bude samozřejmě někde mezi oběma možnými pohledy na věc.
Mezi uprchlíky budou jak tací, kteří nepořádek zanechali tím, že ve spěchu utekli, tak tací, kteří jídlo prostě zahodili. Nutno však podotknout, že záměrné dělání nepořádku a vyhazování potravin je odsouzeníhodné ať už jej páchá uprchlík nebo kdokoliv jiný.
