Fotogalerie |
Dokumenty se dostaly na světlo světa tak, že je vdova nabídla za 90 tisíc zlotých Institutu národní paměti. Úřad vdově nic nezaplatil, ovšem ihned si pro ně přímo ke Kaszczakové přišla policie. V Polsku je totiž nezákonné držet jakékoliv důležité státní listiny.
V dokumentech měl Walesa vystupovat pod krycím jménem Bolek. Byl uveden na seznamu placených konfidentů tajné policie a na několika místech je zmíněno, že mu bylo zaplaceno za jeho informace.
Lech Walesa mluví k dělníkům z loděnic v Gdaňsku, kde v roce 1980 začala polská revoluce.
Walesa se s podobnými nařčeními nesetkává poprvé. Jeho odpůrci ho ze spolupráce s tajnými službami obviňují opakovaně. Sám Walesa navíc přiznal, že podepsal s tajnou službou spolupráci, ale nikdy nikoho neudal a nikdy si za nic nenechal platit. Za pravdu mu dal i soud, který v roce 2000 rozhodl, že Walesa udavačem nebyl. Jenže věc stále žije svým životem a nové dokumenty opět víří rozruch kolem Walesovy minulosti.
„Udělal jsem chyby, ale ne tuhle (spolupráce s tajnou službou). Přísahal jsem, že o některých věcech nebudu mluvit. Určitě ne teď a tady. Existuje člověk, pachatel, který je stále naživu a měl by objasnit pravdu. Počítám s tím,“ řekl poněkud tajemně k dřívějším obviněním sám Walesa.
Walesa coby dělník z loděnic, odborář a katolík.
Nové materiály, které se našly u Kiszczaka, však považuje za podvrh a hodlá znovu bojovat o očištění svého jména, jak vzkázal z Venezuely, kde je nyní na návštěvě. I Walesův syn Jaroslaw nová nařčení odmítá. „Je to tak absurdní, že to nemá ani cenu komentovat. Máme bláznit z toho, co se našlo v generálově skříni? Pro mne to nemá žádnou hodnotu, protože se to našlo v domě člověka, který se v osmdesátých letech zabýval falšováním dokumentů proti opozici,“ řekl polské televizi.
Manželka polského generála Kaszczakové tvrdí, že našla ve skříni dokumenty, které usvědčují Walesu ze spolupráce s tajnou službou.
Důležité slovo bude mít v případu Institut národní paměti. Jeho pracovníci se už začali zabývat tříděním a vyhodnocováním dokumentů, kterých je 279 stran. Na nějaké konečné stanovisko je ještě brzy. Jenže i kdyby se ukázalo, že Walesa udával, na jeho zásluze na zboření komunistického režimu v Polsku to nic nezmění.
Jak ukazují případy Jarka Nohavici, doba byla složitá a ne každý tlak ustál. Walesa by každopádně měl přestat spoléhat na nějaké tajemné osoby a odvolávat se na dávné přísahy a otevřeně promluvit o tom, co pro tajnou službu skutečně dělal.
