Ostře sledované první prohlášení Jiřího Kajínka před novináři na svobodě naznačilo leccos o jeho dalších plánech. Mediální pozornosti se evidentně bránit nebude a milosti prezidenta republiky využije ve snaze za obnovu procesu a očištění svého jména.
„Mým cílem, když jsem utekl, bylo docílit obnovy řízení, a ne se zviditelnit. To, že jsem dnes známý, to je taková druhotná věc celé té mé akce. Já jsem jenom chtěl spravedlnost. Nemám problém s lidmi mluvit, mám nabídky na veřejné besedy,“ naznačuje Kajínek směr svého dalšího působení. Slova o “druhotné věci celé akce“ vypovídají jasně o tom, že má dopředu promyšlený plán, jak postupovat.
„Přijde čas, když budu moct některé věci říkat a také dokazovat, myslím, že se obnova procesu povede,“ prohlásil do médií.
O tom, jaké věci bude říkat, a jak bude svou nevinu dokazovat, to se můžeme zatím jen dohadovat, ale je jisté, že za třiadvacet let měl vězeň na přemýšlení více než dost času.
„V roce 2002 mi Havel slíbil milost, ještě než odejde z funkce. Čekal jsem mnoho bezesných nocí a nenapadlo mě, že nedodrží slib. Pak přišel Klaus a ten mi deset let sliboval, že to vyřeší, ať vydržím. Ale pak udělil amnestie a mou milost nevyřešil. Pak přišel Zeman a ten mi neslíbil nic. Už od začátku své funkce se přimlouval za nový proces, ale justice nechtěla rozhodnout jinak,“ popisuje zmařené a nakonec i naplněné naděje Jiří Kajínek.
Co pro nás člověk, který vyniká inteligencí a pevnou vůlí do budoucna připravuje? To je těžké odhadnout, ale dá se předpokládat, že se někteří aktéři celé kauzy zapotí.
O život se Kajínek neobává a smrti na svobodě dává přednost před tou v kriminále.
Fotogalerie |
