Debata pořadu 360 stupňů moderovaná Pavlínou Wolfovou na CNN Prima News odkryla nejen tragickou nepřipravenost Filipa Turka, ale také strategické chyby Danuše Nerudové a jejího super marketingového týmu.
Začneme Turkem. Při diskusi o hákovém kříži na jeho svícnu se obhajoba „vše je vytržené z kontextu“ stala symbolem jeho politické naivity. Turek, který se označuje jako „demokrat s černým humorem“, působil spíše jako politický amatér, zatímco Nerudová, která měla hrát roli vážné kritičky, sklouzla do roviny nenávistné kampaně, kterou by si mohl připsat na vrub král toxických diskuzí Andrej Babiš.
Obzvláště žalostné bylo sledovat, jak Nerudová útočila na Turkovy komentáře o homofobii a jeho podnikatelské praktiky spojené s knihou „Paraziti v nás“. Místo uchopení příležitosti ukázat vlastní politické kvality, Nerudová zvolila cestu snížení se na úroveň tabloidních klepů, čímž definitivně završila své politické sebepoškozování. Zatímco Turek stáhl trenýrky před brodem a nezvládl tíhu duelu, nabrífovaná Nerudová přikládala pod kotlem. Jako z hororu byl pak její smích, když Filip hájil svou zesnulou matku.
Danuše Nerudová
Dno není
A zatímco se Nerudová a Turek přetahovali o to, kdo koho lépe diskreditoval, v zákulisí pár hodin před debatou probíhala jiná hra. Vít Rakušan, předseda STAN, přijal Nerudovou do hnutí, a tím ji nejen politicky „adoptoval“, ale i zcela přivázal k sobě. Tento krok měl být triumfem, ale spíše připomínal politickou sebevraždu za bílého dne. Pokud Nerudová selže, stane se Rakušanovi koulí u nohy.
Marketing STANu na sociálních sítích vrcholil hysterickou oslavou údajného vítězství Nerudové nad machismem Turka. Ale co je to za vítězství, když se jejich protagonistka zmítá v bahnu vlastní neschopnosti a etických pochybností? Tato politická maškaráda dosáhla svého vrcholu, když Nerudová převzala techniky, které by se daly přirovnat k metodě: pošlete mi teze na toho zmrda.
Duel charakterizovala vzájemná kritika a skákání do řeči, což spíše působilo jako neorganizovaný boj na školním dvoře než jako seriózní politická diskuze. Jak Nerudová, tak Turek svými nezvládnutými reakcemi a kontroverzními prohlášeními odradili potenciální konzervativní voliče, kteří hledají stabilní a rozumné vedení.
Filip Turek (Motoristé)
Saša jede
A právě zde se skvělá příležitost pro Alexandra Vondru – přestože nebyl součástí debaty, jeho absence a politická zralost ho stavěly do pozice nečekaného vítěze večera. Vondra, ten ‚stárnoucí, lehce ošuntělý a blahobytný bonviván, ale stále ten zlatý dobrý Saša z disidentu, si mohl ve svém politickém křesle pokojně oddechnout. Zatímco Nerudová a Turek se vzájemně politicky kanibalizovali, Vondra se jevil jako jediná rozumná volba.
Není divu, že konzervativní voliči, kterým záleží na stálosti a rozvaze, se po takové show dívají směrem k Vondrovi. V této perverzní politické hře byl jeho odstup od centra dramatu tím nejsilnějším tahem. Vondra vyhrál tím, že se debaty nezúčastnil, zatímco jeho oponenti prohráli tím, že přišli.
