Považoval se za šťastlivce

Amyotrofická laterální skleróza byla Hawkingovi diagnostikována, když mu bylo 21 let. Vášnivý student měl tehdy krátce před svatbou a lékaři mu tehdy dávali dva až tři roky.

Postupně Hawking ztratil vládu nad rukama, nohama a hlasem, až nakonec byl odkázán na invalidní vozík a elektronický hlasový syntezátor, s jehož pomocí komunikoval. 

Stephen Hawking se považoval za šťastlivce.

I přestože si s ním osud krutě zahrál, tak se Hawking považoval za šťastlivce. Jedním z důvodů, proč byl vědec i přes vážnou chorobu tak pozitivní, byla prý jeho rodina, která ho bezmezně podporovala. 

„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti.

O své nemoci Hawking jednou prohlásil, že „byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal. Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem“.