Pojídá včely, pronásleduje lidi. K hranicím Česka se blíží agresivní sršeň asijská

Šíří se Evropou a brzy nevyhnutelně zamoří i Česko. Řeč je o mimořádně agresivní sršni asijské, která se v roce 2004 omylem dostala do Francie a od té doby postupuje dále celým starým kontinentem. Aktuálně by podle odborníků měl být tento nebezpečný hmyz už v Bavorsku, tedy vůbec ne daleko našim hranicím. Sršeň asijská se vyznačuje tím, že člověka pronásleduje tak dlouho, než se jí povede zaútočit!

Jde prý o otázku pouhých několika let. Sršeň asijská postupuje Evropou a začíná si pomalu brousit kusadla i na Českou republiku. 

Od roku 2004, kdy byla nešťastně dovezena její královna do Francie se zásilkou bonsají, už stihla zamořit Španělsko, Portugalsko, Itálii či Belgii. A nyní už i Německo, což je pro nás důvod bít na poplach.

„Druh se stále šíří na východ a na sever. Předpokládám, že v současné době bude již v Bavorsku. Odhaduji tak 150 až 200 kilometrů od našich hranic, možná i blíže,“ řekl Blesk.cz Jakub Straka z entomologického oddělení katedry zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Sršeň asijská je menší než naše sršeň obecná, také je ale mnohem agresivnější.

Sršeň asijská neděsí svou velikostí, ostatně je s průměrem dva centimetry délky těla menší než naše sršeň obecná, ale agresivitou. Člověka nenapadá jen v bezprostředním nebezpečí, stačí se jen objevit v blízkosti jejího hnízda a začne vás pronásledovat do té doby, než se jí podaří zaútočit. To sršeň obecná útok většinou po dvaceti metrech vzdá.

Sršeň asijská hoduje na nebohých včelách.

Kromě toho sršeň asijská představuje doslova zkázu pro včelaře, protože jde o dravce, který právě včely bez milosti napadá. Své o tom vědí především chovatelé včel z Francie, odkud se agresivní druh do Evropy šíří. Sršeň včely napadá mazaně tak, že hlídkuje u úlů a vrhá se na vracející se včelí dělnice.

Sršně plení včelí úl.

Naštěstí ale příchod sršně asijské není otázkou několika dalších měsíců, ale spíše let. Možné je i to, že se Česku vyhne.

Hnízdo sršní asijských

„Myslím, že je to horizont pěti deseti let, a bůhví jestli vůbec. Záleží, jak se bude šířit přes Německo,“ řekl Blesku Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 15:36 čtvrtek 24. října 2019. Anketa je uzavřena.

  • 57
  • 18
  • 16
  • 11
  • 9
  • 8