Romské Vánoce: 7 svátečních zvyků, které vás určitě překvapí

Vánoce v romské školce Khamoro v Olomouci. | foto:  LUDĚK PEŘINA / MAFRA / ProfimediaProfimedia.cz

Čeští a slovenští Romové nazývají Vánoce Karačoňa nebo Karačoň. V mnohém se ale jejich průběh neliší od toho, jak ho slaví většinová společnost. Přesto se v nich objevují tradice, které rozhodně stojí za pozornost.

Neexistuje však něco jako univerzální romské Vánoce. Každá romská komunita má totiž své vlastní tradice a unikátní zvyky. Hodně z nich Romové převzali z Maďarska, Slovenska a Čech.

„Jde hlavně o to sejít se s rodinou. Co se týče jídla a tradic, je to velmi různé. Způsobů slavení Vánoc je mnoho, záleží na tom, o kterou romskou skupinu jde, z jaké oblasti pocházeli jejich předci. Často jde o tradice omezené na jednotlivé širší rodiny,“ řekl pro Expres romista Viktor Elšík.

Přesto se dá najít jeden důležitý prvek, který Vánoce u Romů spojuje. Tyto svátky jsou v jejich podání hlavně o odpuštění a usmíření. Den po Štědrém dnu se Romové scházejí u jídla a zpívají staré romské písně.

I když Romové znají a často i dodržují staročeské tradice krájení jablek, lití olova nebo modernější zvyky, jako je sledování pohádek v televizi, dodržují mnohé romské rodiny i jiné zvyklosti:

1.Omývání a zdobení penězi

Romové se o Vánocích omývají v nádobě, na jejímž dně leží mince. To má rodině přinést bohatství, zdraví a štěstí. Ze stejného důvodu některé romské rodiny věší na vánoční stromky bankovky jako ozdoby nebo dávají tisicikorunu pod talíř.

2.Sláma pod stolem

Pro připomínku, že se Ježíš narodil v chlévě, si v minulosti Romové na Štědrý večer prostírali na zemi na slámě. Když pak rodina večeřela u stolu, dala se sláma symbolicky i pod něj. To se kdysi dodržovalo i v českých a slovenských rodinách.

3.Hojnost u štědrovečerního stolu

Dříve Romové neuměli dělat salát a kapra. Vařili brambory, maso (nejčastěji vepřové nebo kuřecí) a pekli koláče. Jídla ale mělo být na stole, pokud to bylo možné, hodně. Na stole nesměla chybět oblíbená romská vánoční jídla jako fazole se sušenými švestkami (fasuľa šukekhiľavenca/šľivčanka), švestková polévka nebo buchtičky polévané sádlem a sypané mákem (bobaľki), plněné zelné listy (holubki), plněné taštičky (pišota) či tvarohové či makové záviny z kynutého těsta (šinga).

4.Chléb se svící

Bochník chleba se zapíchnutou zapálenou svící a solí má rodině zajistit, aby bylo po celý rok co jíst.

5.Svazování lžící slámou

Po štědrovečerní večeři se dříve k sobě svazovaly omyté lžíce pomocí slámy, aby při sobě stejně drželi i jednotliví členové rodiny.

6.Jídlo i pro mrtvé

Na štědrovečerní hostině se vzpomíná na blízké, které už nejsou mezi živými. Odkládá se jim jídlo - zejména bobaľki - stranou, nejčastěji na okenní parapet. Někde je tradice nosit jídlo přímo na hrob.

7.Medový křížek na čelo

Aby na sebe byli všichni celý rok hodní, dělají si členové rodiny křížek medem na čelo. Tento zvyk pochází ze Slovenska.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 12:00 22. dubna 2018. Anketa je uzavřena.

  • Super
    303
  • Trapas
    102
  • Tvl
    52
  • Cože
    40
  • Haha
    35
  • Sladký
    25
Komentáře