„Winston Churchill byl skvělý politik a státník, který bojoval proti největšímu rasistovi v novodobých dějinách lidstva: Adolfu Hitlerovi. Toto je odporný vandalismus!“ rozčílilo „dílo“ vandalů Jiřího Pospíšila z TOP 09.
Pozdvižení způsobilo posprejování sochy hrdiny, bez něhož by možná světu dodnes vládlo nacistické Německo, také na Pražském hradě. Jako jeden z prvních se ozval mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
„Zlo útočí stále silněji, protože ustrašeně mlčíme. Začíná to Koněvem, pokračuje Churchillem a končí to útoky na lidské bytosti,“ napsal Ovčáček.
Podle poslance za ODS Jana Skopečka byl čin dílem barbarů, primitivů a kreténů.
„Ještě začátkem týdne jsem cestou na VŠE v Praze míjel sochu Winstona Churchilla a v duchu doufal, že se u nás takoví kreténi jako v Londýně nenajdou. Bohužel našli. Je to odporný, barbarský čin primitivů vůči státníkovi, který přispěl porážkou nacistického Německa k naší svobodě. Pokud to bude možné, nabízím, že se zapojím do čištění. Nenechme se podobnou lůzou znechutit a otrávit,“ píše Skopeček.
Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry je namístě se obávat, jakým směrem se Západ začíná ubírat.
„Churchill terčem kulturní války. Bohužel už i v naší zemi, jak ukazuje fotka jeho žižkovské sochy před VŠE, kterou v noci na dnešek vandalsky postříkal nějaký idiot. V Anglii dnes sochy Churchilla, který Británii i Evropu zachránil před Hitlerem, musí bránit před nájezdy levičáckých hord fotbaloví fanoušci. Boris Johnson na to nemá koule. Kam se to ten Západ dostává? V Americe vadí Kolumbus a brzy bude vadit i George Washington. Ano, i on měl otroky. Přejmenují kvůli tomu hlavní město?“ ptá se Vondra.
„U nás to zatím není tak horké. Ale vezmeme-li v potaz, jak rychle se k nám tyto trendy ze Západu šíří, tak se máme na co těšit. Budou tu taky někteří borci shazovat třeba sochy Karla IV.? Také on měl krev na rukou: kvůli pogromům v Norimberku. Půjdou v Německu dolů sochy Martina Luthera, protože byl antisemita? Myslím, že je potřeba tohle šílenství co nejdřív zastavit. Jinak nás ty kulturní války zavlečou do konfliktu, z něhož bude jen těžká cesta zpět. Už to tady bylo. A jen blbci opakují stejnou chybu dvakrát,“ dodává.
Ekonom a někdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy a také ministr financí Ivan Pilip zase útoky na sochy považuje za vodu na mlýn některých politiků.
„Ano, Churchill byl podle dnešních měřítek rasista. Ale to v té době většina lidí. Nebrat v úvahu historické okolnosti je podobné jako vyčítat středověkým vládcům tresty smrti. Ale jen tak dál, Trump, Le Penová, Zeman, Okamura a další like it, lepší kampaň by nevymysleli,“ míní Pilip.
„Lidé, co vandalizaci odsuzují, jsou osočováni protistranou, která vykřikuje, že Churchill rasista opravdu byl a socha by snad vůbec neměla existovat. To můžeme sledovat po celém světě, boření soch, přepisování historie, to vykopává stále větší příkopy ve společnosti. Já s tím nesouhlasím. I ve světle toho, že Churchill byl hlavním strůjcem porážky nacistického Německa a bez něj bychom dost možná žili v jiném světě. Ve světě, kde bychom třeba nemohli ani svobodně názor vyjádřit. Winston Churchill je jeden z největších hrdinů 20. století. Věřím, že budou vandalové za jejich hloupost náležitě potrestáni. Třeba tisícem hodin poctivého studia historie,“ píše bývalý starosta Prahy 3 Alexander Bellu.
Také šéf ODS Petr Fiala se k pošpinění památky velké historické osobnosti vyjádřil.
„Posprejování sochy velkého demokratického politika Winstona Churchilla, který se podílel na porážce Adolfa Hitlera a jeho odporné mj. rasistické politiky, je hloupé a ostudné. Rasismus je nicméně problém, před kterým nelze zavírat oči nikde ve světě. V ČR naštěstí nemá silnou základnu ani podporu. Ale musí se s ním bojovat už v začátku, k čemuž patří jasné odmítání všeho, co jen naznačuje rasovou nadřazenost nebo nenávist,“ napsal.
Kdo byl Winston Churchill? Svoji politickou kariéru zahájil v roce 1900, kdy jako konzervativní poslanec zasedl v parlamentu. Během několika desítek let ve sněmovně Churchill upoutával pozornost rozmanitými způsoby: odchodem k liberálům a následným návratem ke konzervativcům, poutí po ministerstvech (byl ministrem obchodu, vnitra, války, kolonií i financí), ideově se podílel na vývoji obrněného bojového vozidla (tanku) či ostrými slovními půtkami se svými oponenty. Těsně po německém útoku na Polsko v září 1939 stanul podruhé v čele královského námořnictva a v květnu 1940 byl jmenován válečným předsedou vlády. Necelý rok po skončení vojenského konfliktu už Churchill varoval před komunistickým nebezpečím. Památné je jeho vystoupení z března 1946 v americkém Fultonu, kde hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč kontinentem spuštěna železná opona“. Krátce po konci války musel Churchill po prohraných volbách premiérský úřad opustit, aby se do něj v roce 1951 ještě jednou na čtyři roky vrátil. Jeho druhé funkční období bylo však již odleskem někdejší slávy. Expremiér, sužovaný zdravotními problémy, žil poté převážně na svém venkovském sídle v Chartwellu. Osudným se mu stal další záchvat mrtvice, po němž politik 24. ledna 1965 v Londýně zemřel. Britové mu vzdali hold velkolepým státním pohřbem. Churchill byl již od mládí plodným spisovatelem: psal díla autobiografická, historická i eseje. Po dokončení šestisvazkového cyklu Druhá světová válka mu byla v roce 1953 udělena Nobelova cena za literaturu. K jeho koníčkům patřilo také malování, je autorem více než 500 obrazů, z nichž většina je v muzeích či v soukromých sbírkách. Churchill, jehož celým životem provázela manželka Clementine, s níž měl syna a čtyři dcery, patřil v roce 1938 k několika politikům, kteří pozvedli svůj hlas proti mnichovské dohodě. Významnou měrou přispěl také k uznání Benešovy exilové vlády a poskytl jí v Británii útočiště. V roce 2014 dostal Churchill od českého prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva in memoriam. Nejvyšší české státní ocenění převzal politikův vnuk, britský poslanec Nicholas Soames. |
Posprejování Churchillovy sochy rozlítilo i veřejnost, pochvalně se k němu vyjadřují pouze výjimky z řad krajní levice. Policie čin, který se stal jen týden po výročí vylodění v Normandii, přelomové události druhé světové války, vyšetřuje.
Fotogalerie |