1. Kampaň - nekampaň
Michal Horáček po dlouhém rozmýšlení jen pár dní před oslavami 28. října potvrdil, že v březnu 2018 se bude ucházet o úřad prezidenta republiky. Pro mnohé to bylo splněným snem, protože se konečně objevil někdo, kdo by měl naději Zemana porazit. Bohužel však v uplynulých dnech část z těch, kteří Horáčkovo rozhodnutí oslavovali, prožívá mírnou deziluzi.
Michal Horáček potvrdil, že půjde do boje o prezidentské křeslo, ale o všech svých následujících krocích prohlašuje, že se nejedná o kampaň. To mu ale nikdo příliš nevěří.
Horáček objíždí regiony, kde mluví s občany, vystupuje na besedách, kde diskutuje o vlastnostech ideálního prezidenta a v den oslav státního svátku hovoří k tisícům lidí na největší veřejné demonstraci toho dne. Jako kampaň by to bylo naprosto perfektní, kdyby ale Horáček tvrdošíjně neříkal, že se o kampaň nejedná, že vše dělá jen tak. To nevyvolává dojem rozhodnosti a spolehlivosti, ale spíše pokrytectví.
2. Kandidát jen pro „kavárnu“
Současná pilitická situace v Česku je nebývale napjatá, což ostatně ukázaly i letošní oslavy 28. října. Jedna polovina Čechů stojí na straně prezidenta Miloše Zemana, druhá je tvořena jeho odpůrci, z nichž nejhlasitější jsou zástupci takzvané Pražské kavárny. Označení je to sice zkratkovité a neoznačuje žádnou homogenní jasně vymezenou skupinu lidí, ale jako jakési souhrnné pojmenování odpůrců Miloše Zemana a jeho politiky se ujalo.
Tak jako „Zemanovci“ mají jasně daného svého favorita Miloše Zemana, čekala na svou vůdčí osobnost i „kavárna“. A ač Michal Horáček říká, že není a být nechce kanditátem jen pražské kavárny ale všech občanů, tak má trochu smůlu v tom, že právě pražská kavárna si z něj svého kandidáta, byť by to bylo proti jeho vůli, prostě udělá. A co naplat, když vám jedna skupina vytváří auru svého spasitele a druhá se tak v tomto obrázku utvrzuje, není nejspíše v lidských silách s tím jako jednotlivec nějak hnout.
3. Nechová se jako prezident, ale jako komediant
Ze Staroměstského náměstí mnoho účastníků akce odcházelo zklamaných z Horáčkova projevu, kterému se jaksi nepodařilo naplnit jejich očekávání. Kdo čekal distingovaného, moudrého a rozumně hovořícího Horáčka, tomu se dostalo Horáčka s přihlouple žoviálními pokusy o vtípky, neformální mluvou a pramalou porcí charismatu.
Horáček na Staroměstském náměstí příliš nenaplnil velká očekávání a mnoho lidí svým projevem zklamal.
Ovšem, jak již bylo řečeno, Horáček tvrdí, že se nejedná o kampaň, že nevystupoval jako kandidát, ale jako moderátor a objektivně hovořit k tisícům lidí není nic jednoduchého. Ale člověk, který se jednou uchází o post prezidenta by se podle toho měl chovat 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Námitky, že stejně jako Václav Havel je i Horáček z uměleckého prostředí a tak má na podobné chování právo a Havel byl i přesto skvělý prezident vyvrací prostý fakt, že Havel byl Havel a Horáček je zase Horáček.
4. Horáček není (zatím) nic víc než další antizeman
Horáček by si moc přál být vnímán jako osobnost, která má za sebou nějaký příběh, něco dokázala a může všem lidem něco nabídnout. Bohužel atmosféra ve společnosti je nastavena tak, že polovina obyvatel si přeje, aby v prezidentském křesle setrval Zeman a druhá polovina aby Zeman prezidentem nebyl. Hledání ideálního kandidáta se tak bohužel smrskává na hledání někoho, kdo není Zeman. To, že momentálně tuto pozici zastává Horáček je nedůležité, protože o něj vlastně vůbec nejde.
Horáček není Zeman. A to jako kvalifikace k tomu, aby se stal prezidentem tak úplně nestačí .
Horáček je bezesporu slušný člověk s mnoha životními zkušenostmi, ale to vše jde stranou ve chvíli, kdy z něj jeho příznivci udělají „toho, co musí porazit Miloše Zemana“. Na tento post jde totiž dosadit prakticky kdokoliv, kdo se proti tomu nebude moc bránit. Horáček zatím nepřišel ani s konkrétním programem, čímž dojem z toho, že je pouze „antizeman“ umocňuje. Program ale má již brzy představit a má více než rok na nápravu výše vyčtených nedostatků. Tak uvidíme, jak se mu to povede, lehké to mít rozhodně nebude.
Fotogalerie |
932
766
162
90
84
29
