„Rozhodně je výborné, že už je to opět na pořadu dne. Trochu mi zde chyběl pan kolega Vobořil, který je v tom nejzkušenější z hlediska té politické scény. Odborníci diskutovali ne vždy ve shodě. Diskuze může pramenit ve výstup, který by mohl být zjednodušenou formou přepsán do paragrafového znění. Musí být brány v potaz návrhy na legalizaci a neuchýlit se ke slovíčkaření, i když v tom někdy tkví detaily,“ řekl na začátek Úlehla, který by návrh podpořil.
„Závěr musí být takový, abychom ochránili mladou generaci před neuváženým experimentováním a uvědomovali si rizika. Na druhé straně, aby si mladí připadali jako svobodní občané demokratické země a nebáli se na společenských akcích, že tam vtrhne policie a nepřiměřeným způsobem jim ovlivní život trestně právním řízením,“ pokračoval exposlanec a biolog Tomáš Úlehla.
Úlehla zná navíc osobně Markétu Vaňkovou (ODS) a Roberta Kerndla (ODS), kteří byli na konci července zachyceni s bílým práškem, neboli kokainem. Podle Úlehly jde o recesi. „Myslím, že to byla spíše recese. Já znám oba aktéry na zachycené fotografii. Já jsem byl jednou v Chicagu taky přistižen s mojí kapelou. Vysypali jsme cukr, vzali jsme si brčko z džusu a fotili jsme se. Do tří minut jsme leželi s pouty na rukou. Nakonec se vše vysvětlilo, policie mi jasně řekla, že s těmito věcmi se nezahrává,“ rozpovídal se Úlehla.
Zároveň dodal, že tyto látky mohou u umělců iniciovat inspiraci. Politici to mají podle Úlehly složitější v míře společenské tolerance. „Nevylučuji, že pro inspiraci jsou tyto látky potřebné. Tvoří díla, která vzbuzují dojmy. U politiků to beru s velkou rezervou, máme to složitější v tom, že míra společenské tolerance je mnohem nižší, než u lidí, kteří se nevyskytují v médiích, nepodílí se na tvorbě zákonů a nenastavují společenská pravidla“ řekl.
Podle Tomáše Úlehly není problémem nadprůměrný výskyt kokainu v České republice. Za největší však považuje, že si mládež koupí nekvalitní výrobky, které je ohrozí na životě.
„Kokain je se domnívám legislativně řešen. Pokud se bavíme o měkkých drogách, tak ty mají spíše ten charakter, abychom je užili pro léčebné účinky. Nebyla asi od věci ani dřívější praxe mediků, kteří měli možnost pod dozorem kontrolovaně sami zažít účinky některých návykových látek, například morfia, aby potom mohli léčit následky, případně zasahovat v případě předávkování,“ zmínil Úlehla dřívější praxi mediků.
„Samozřejmě dnes je to na vysoké a komerční úrovni. Za největší riziko považuji, že si mládež z finančních důvodů koupí nekvalitní věci, které je mohou ohrozit na životě. Ale experimentovat se bude vždycky,“ zakončil Tomáš Úlehla.
Fotogalerie |
