Pátek 13. prosince 2024, svátek má Lucie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Katyň, tragické místo Stalinova masakru 22 tisíc Poláků a šokující smrti polské delegace

    Od katyňského masakru dávali Rusové dlouho ruce pryč. A není divu, poprava 22...

    Od katyňského masakru dávali Rusové dlouho ruce pryč. A není divu, poprava 22 tisíc Poláků byla mimořádně zrůdným činem. | foto: csfd.cz

    Nacistické Německo a Sovětský svaz, to nebyly vždy jen znesvářené velmoci. Na základě paktu Ribbentrop–Molotov si v roce 1939 smluvně slíbily vzájemný mír, a když pak vojensky padlo Polsko, jeho území si velkoryse rozdělily. Byť svou krutovládou proslul především Adolf Hitler, tentokrát to byli Sověti vedení Stalinem, kdo stojí za odporným činem, který zabrání Polska následoval. Stalinská policie NKVD nechala povraždit na 22 tisíc Poláků, především vojenských důstojníků a příslušníků inteligence. Zrůdný čin mapuje film Katyň polského režiséra Andrzeje Wajdy, dnes ho odvysílá ČT2.

    V roce 1939 byla krutá válka mezi Němci a Sověty ještě v nedohlednu. Platil pakt o neútočení, který spolu vyjednali ministři zahraničí Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov. Ba co víc, nacisté a komunisté poté, co napadli Polsko, smluvně ztvrdili ještě dokonce vzájemné přátelství, a když pak útok dotáhli do zdárného konce, poraženou zemi si společně rozdělili.

    Vůdci SSSR Stalinovi padlo do rukou nejen polské území, ale k tomu ještě i 15 tisíc válečných zajatců, především důstojníků. Aby toho nebylo málo, odvezl si domů ještě dalších 10 tisíc úředníků či různých intelektuálů. V hlavě totiž střádal plán. Plán na pomstu.

    Podle všeho Stalin toužil Polsku vrátit porážku Rudé armády z roku 1920. Poláci tehdy chloubu Sovětského svazu zastavili při postupu na východ. Navíc rusko-polské vztahy nebyly vůbec ideální už celé stovky let. Obávaný diktátor proto chtěl nenáviděnou zemi zbavit jak vojenské síly, tak i inteligence.

    Zajatce proto nechal nejprve shromáždit v ruském Kozelsku a Ostaškově a v ukrajinském Starobilsku. V dubnu a květnu 1940 je pak nechal převážet do táborů obávané sovětské tajné policie NKVD. A odtud následovala cesta poslední: na hromadná popraviště.

    Masový hrob popravených polských zajatců

    Jedno z nich bylo v lese u ruské vesnice Katyň, další například v Charkově, ale i na jiných místech. Sověti chladnokrevně, většinou střelou do hlavy či probodnutím bajonetem, popravili na 22 tisíc lidí, mezi kterými bylo i přibližně 300 Čechů. 

    Rozkládající se tělo jednoho z tisíců popravených

    Stalin osobně rozkazy k hromadným popravám vydával. Těla byla vhazována do hromadných hrobů a o katyňském masakru se nikdo neměl dozvědět.

    Kde je pravda?

    Ututlat se ale Sovětům celou věc podařilo jen na tři roky. V roce 1943 už byly všechny pakty mezi Německem a Sovětským svazem v koši a Hitlerova armáda vtrhla na území teď již nepřítele číslo jedna, aby se pokusila triumfálně dobýt Stalingrad. U Katyně vojáci objevili masový hrob více než čtyř tisíc polských důstojníků

    Objevitelům masových hrobů se naskytl hrůzný pohled.

    Do propagandy o pozemském ráji ve třetí říši a barbarských a vraždících Rusech se jim takový nález náramně hodil.

    Velmi obratně ale zareagovala i druhá strana. Sovětský svaz okamžitě kontroval, že hromadná poprava polských zajatců je německým dílem. A že snaha svalit na něj vinu má za cíl rozhádat spojence. 

    V oficiálních sovětských dokumentech byl dokonce pozměněn rok smrti nalezených obětí, aby souhlasil s příchodem německých vojsk na území Ruska.

    Stalin si z Polska odvedl 22 tisíc zajatců.

    Kolem katyňského masakru tak vyvstala spousta otazníků. A byť ani spojenci nepochybovali o tom, že za ním stojí Stalin, a poválečný norimberský soud neprokázal provinění Němců, dlouhá léta nebylo chladnokrevné vyvraždění polských zajatců Sovětům oficiálně přiřčeno.

    „Přiznal se“ až Gorbačov

    Teprve až v roce 1990 kápl Sovětský svaz božskou. Tehdejší prezident Michail Gorbačov utnul desetiletí plná spekulací a mlžení a prohlásil, že katyňský masakr byl jeden z nejhorších zločinů stalinismu a on se za něj omlouvá.

    Stalin nechal v roce 1940 v katyňském lese a okolí zmasakrovat na 22 tisíc polských zajatců.

    Navázal na něj i tentokrát už ruský prezident Boris Jelcin, který předal vybrané dokumenty dokazující sovětskou vinu polskému prezidentovi Lechu Walesovi. 

    Dodnes se sice najdou zpochybňovači toho, že za popravou 22 tisíc Poláků stáli Rusové, jinak už ale jde o oficiální výklad historie. V Katyni mají oběti masakru pomník.

    Poláci byli stříleni do hlavy či probodáváni bajonetem.

    Malá ruská vesnice se bohužel do historie zapsala černým písmem ještě jednou, a to v roce 2010. 

    Právě cestou na uctění památky obětí masakru totiž u Smolensku, nacházejícího se pár kilometrů od Katyně, havaroval 10. dubna 2010 polský vládní speciál, kterým vedle významných politiků, ministrů a členů armády cestoval i tehdejší prezident Lech Kaczyński s manželkou. Letecké neštěstí nepřežilo 96 lidí včetně prezidentského páru, a nejenže havárie litoval celý svět a kondolence přicházely ze všech koutů, pro Poláky to byla obzvláště rána do srdce, protože Katyň jim už podruhé vzala výkvět země.

    Na vyšetřování letecké havárie osobně dohlíželi tehdejší ruský prezident Medveděv a tehdejší předseda vlády Putin, do Smolensku přijelo mnoho mezinárodních vyšetřovacích týmů, aby byla zaručena nepodjatost, neboť havárie opět vyvolala mezi Rusy a Poláky negativní emoce.

    Mnozí konspirátoři totiž spekulovali nad tím, že by v havárii mohli mít prsty právě Rusové, ale k pádu letadla došlo v době, kdy se vztahy mezi Ruskem a Polskem v té době výrazně zlepšovaly a ruští představitelé se pravidelně chodili poklonit památce Stalinových čistek. Nicméně havárie letadla do křehkého míru zasela pochybnosti, navíc evropská politická scéna chápala, že toto není jen tak nějaká nehoda, ale velmi delikátní problém mezi dvěma zeměmi.

    V médiích muselo vystoupit mnoho expertů na letectví a inženýrů, aby uhasili vášně na obou stranách.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 16:51 neděle 29. prosince 2019. Anketa je uzavřena.

    • Super
      42
    • Tvl
      38
    • Trapas
      27
    • Sladký
      26
    • Haha
      23
    • Cože
      23