Bezprostřední instinkt velí rodičům, aby ochránili své děti před špatnými zprávami, ale dnes už se jim to povést dost dobře nemůže. I malé děti vnímají události ve světě díky televizi a internetu, ale nerozumí tomu, co se děje. Chtějí po rodičích vysvětlení.
Podle odborníků je důležité děti uklidnit, ale to neznamená, že by jim rodiče měli říkat, že žádná hrozba neexistuje.
Tyto otázky slyší rodiče po útocích v Paříži nejčastějiProč nás nemají rádi, proč nás zabíjejí? My jsme jim něco udělali? Oni přijdou i k nám? V čem jsou jiní než my? Proč střílí do lidí, když ti druzí nemají zbraně? A my jsme ti hodní? Proč mají zakryté tváře a jsou v černých šatech? Jim se nelíbí u nich doma? Oni nemají děti, že jsou tak zlí? Kdo je džihádista? |
„Neváhejte o tom mluvit se svými dětmi,“ říká pro časopis Time Harold Koplewicz, prezident Child Mind Institute a dodává: „Je velmi pravděpodobné, že vaše dítě uslyší o tom, co se stalo. A nejlepší je, když to uslyší od vás, takže musíte být schopni odpovědět na všechny otázky, zprostředkovat fakta a nastavit určitý emocionální tón.“
1. Zjistěte, co už vaše dítě o události ví, a snažte se odpověď na jakoukoliv otázku, která by mu mohla pomoci situaci pochopit a uklidnit ho. Nezabíjejte ale do složitých detailů a souvislostí.
2. Je důležité, abyste se pokusili zůstat v klidu, když budete o tragických událostech mluvit. Děti citlivě reagují na podněty svých rodičů, takže pokud budete nervózní, budou nervózní i vaše děti.
3. Věřte svým instinktům. Děti se liší v úrovni zvládání úzkosti. Víte, co může vaše dítě zvládnout lépe než kdokoliv jiný.
Diskusi je samozřejmě vhodné přizpůsobit věku dítěte:
Dítě předškolního věku
V tomto věku by se rodiče měli snažit, aby přístup dětí k informacím o tragických událostech byl co nejomezenější. Malé děti mají tendenci zaměňovat fakta za obavy, takže omezte jejich přístup ke zprávám a o událostech před nimi moc nemluvte. Odpovídejte na jejich otázky, ale opatrně. „Pamatujte si, že nemusí dostat více informací, než o které samy žádají,“ radí Koplewicz.
Dítě na základní škole
„V případě, že jsou si děti vědomy toho, co se stalo, je třeba, aby se rodič při diskuzi zaměřil na duševní pohodu dítěte,“ řekl psycholog Paul Coleman.
Nemusíte se ponořit do detailů, jako je přesný počet mrtvých lidí nebo že útoky byly koordinované. Nebuďte dramatičtí a nepoužívejte slova, která by mohla děti vystrašit. Jejich obavy jsou zcela přirozené. Děti v tomto věku jsou egocentrické a věří, že jakákoli špatná věc, která se děje kdekoliv, se týká i jich.
Můžete poukázat, že takové útoky jsou velmi vzácné a možnost, že se člověk stane obětí takového útoku, je velice nepravděpodobná.
Fotogalerie |
Dítě na střední škole
Nepředpokládejte, že když jsou vaše děti o něco starší, víte, jak se cítí. Zeptejte se jich, jestli slyšely o útocích, a co si o nich myslí. Pomozte jim zpracovat informace tak, aby se cítily bezpečně.
„Odpovězte na jejich otázky jednoduše,“ říká Coleman a dodává: „a je ujistěte je o tom, že jsou v bezpečí, a že se všichni snaží, aby se tragédie neopakovala znovu.“
Děti v tomto věku stále vnímají události z hlediska dobrých kluků nebo padouchů. Mohou mít zájem o více detailů, ale odborníci přesto radí, aby je rodiče příliš nezatěžovali komplikovanými souvislostmi.
A nepropadejte panice, pokud to vypadá, že je vaše dítě k útokům lhostejné. „Pro dospívající je velmi typické, že mnohdy nechtějí o svých pocitech mluvit,“ říká Koplewicz. Každé dítě zpracovává děsivé informace jinak.
