Kdo byl Jack Rozparovač? Britští vědci prý potvrdili, že vraždil polský přistěhovalec

Britští vědci tvrdí, že Jackem Rozparovačem byl skutečně polský přistěhovalec Aaron Kosminski. | foto: koláž Expresu

Největší záhada kriminální historie je možná definitivně rozluštěna. Nechvalně proslulým sériovým vrahem Jackem Rozparovačem, který má na svědomí životy pěti londýnských prostitutek, má být jeden z původních podezřelých – Aaron Kosminski, jenž byl s vražedným řáděním spojován už dříve. Totožnost potvrdili vědci liverpoolské univerzity, kteří zkoumali šátek, podle všeho pocházející z místa činu jednoho z brutálních mordů.

Možná nejpalčivější otázka světové kriminalistiky se zdá být definitivně rozluštěna. Sériový vrah Jack Rozparovač, který v roce 1888 zvlášť brutálním způsobem zavraždil prokazatelně pět, ale dost možná i desítky dalších prostitutek, zohavoval jejich těla a skrze dopisy se vysmíval policistům, po více než 130 letech možná konečně dostal pravé jméno.

Zní Aaron Kosminski. Právě tak se jmenoval muž, který už v době Rozparovačova řádění přímo v ulicích Londýna figuroval mezi hlavními podezřelými, policisté mu však žádnou z vražd neprokázali. Kosminski byl teprve třiadvacetiletým polským přistěhovalcem z městečka Klodawa nedaleko Lodže. V Británii pracoval jako kadeřník a jako náhodou žil pouhých dvě stě metrů od jedné z vražd.

Pro ty, kteří se o případ nejslavnějšího sériového vraha zajímají, nejde ani zdaleka o neznámé jméno. Naopak, s tím, že byl Kosminski zaručeně Jackem Rozparovačem, přišel už v roce 2014 uznávaný vědec Jari Louhelainen. Ten zkoumal šátek, který měl na místě činu jedné z vražd sebrat londýnský policista a vzít ho domů jako dárek pro manželku a k němuž se v roce 2007 díky aukci dostal amatérský detektiv.

Catherine Eddowes, jedna z mnoha obětí Jacka Rozparovače.

Catherine Eddowesová, jedna z mnoha obětí Jacka Rozparovače

„Výsledky testů jednoznačně potvrdily, že stopy DNA nacházející se na šátku patřily jak oběti Catherine Eddowesové, tak i sériovému vrahovi, tehdy třiadvacetiletému Kosminskému. Vzorky DNA oběti i možného vraha byly porovnány s DNA jejich současných příbuzných. V případě Kosminského s genetickými vzorky pravnučky jeho sestry,“ napsal tehdy polský deník Fakt.

Jenže jiní vědci tehdy výsledky Louhelainenovy práce rozcupovali, podle nich během zkoumání udělal několik chyb, zejména se zásadně spletl v názvosloví. Také vadilo, že vědec poskytl veřejnosti jen velmi málo technických podrobností o analýze genetických vzorků.

Nyní ale má být všechno jinak. Britský server Mail Online upozornil na článek v magazínu Journal of Forensic Sciences, který publikovali vědci z Univerzity Johna Moorese v Liverpoolu, přičemž jedním z nich byl znovu i Jari Louhelainen. Ti právě zmíněný šátek znovu zkoumali, navíc s modernější technologií, a došli podle svých slov k jasným závěrům.

Na šátku objevili hned dvě sady stop DNA, které patřily Kosminskému, a jednu sadu stop patřících zavražděné Catherine Eddowesové

Provedli prý dosud nejsystematičtější a nejpokročilejší genetickou analýzu v případu Jacka Rozparovače, na které se podílel i Louhelainenův kolega David Miller, britský odborník na sperma a reprodukci. Jedna ze stop na šátku totiž má být po spermatu, které muselo téměř jistě patřit pachateli.

Takhle se Jack Rozparovač „vyřádil“ na své oběti Mary Jane Kellyové.

Takhle se Jack Rozparovač „vyřádil“ na své oběti Mary Jane Kellyové.

Experti v článku popisují, jak z předmětu extrahovali mitochondriální DNA, což je složka DNA děděná po matce, a porovnávali ji se vzorky odebranými z těla živých potomků jak Aarona Kosminského, tak i Catherina Eddowesové. A jak nové testy potvrdily, vzorky se shodují.

Vědci také zveřejnili i několik dalších více či méně silných důkazů, například že na základě získané DNA měl pachatel prokazatelně rysy, které nebyly pro rodilé Brity obvyklé. A pravda je, že zase tolik přistěhovalců v Londýně roku 1888 nežilo.

Takhle měl vypadat Aaron Kusminski, na něhož padá vůbec největší podezření.

Takhle měl vypadat Aaron Kosminski, na něhož padá vůbec největší podezření.

Za hotovou věc ovšem zkoumání vědců z liverpoolské univerzity stále považovat nemůžeme. Ostatně se v reakci na jejich novou studii ozvalo už několik dalších odborníků, podle nichž předložené důkazy stále nejsou příliš silné.

Například vědec Hansi Weissensteiner z Institutu soudního lékařství v Innsbrucku prohlásil, že analýzou mitochondriální DNA lze s jistotou příbuzenský vztah pouze vyloučit, nikoliv dokázat. Dalším navíc vadí, že kolegové z Británie v článku právě tuto analýzu nezveřejnili celou, prý v důsledku zachování soukromí testovaných potomků jak údajného pachatele, tak i oběti.

Možná je tak nadšení některých odborníků, amatérských detektivů i některých zahraničních novinářů, kteří už o polském přistěhovalci píší jako o vrahovi, předčasné. Dozvíme se ale vůbec někdy pravdu?

Fotogalerie

Komentáře