Možná nejpalčivější otázka světové kriminalistiky se zdá být definitivně rozluštěna. Sériový vrah Jack Rozparovač, který v roce 1888 zvlášť brutálním způsobem zavraždil prokazatelně pět, ale dost možná i desítky dalších prostitutek, zohavoval jejich těla a skrze dopisy se vysmíval policistům, po více než 130 letech možná konečně dostal pravé jméno.
Zní Aaron Kosminski. Právě tak se jmenoval muž, který už v době Rozparovačova řádění přímo v ulicích Londýna figuroval mezi hlavními podezřelými, policisté mu však žádnou z vražd neprokázali. Kosminski byl teprve třiadvacetiletým polským přistěhovalcem z městečka Klodawa nedaleko Lodže. V Británii pracoval jako kadeřník a jako náhodou žil pouhých dvě stě metrů od jedné z vražd.
Pro ty, kteří se o případ nejslavnějšího sériového vraha zajímají, nejde ani zdaleka o neznámé jméno. Naopak, s tím, že byl Kosminski zaručeně Jackem Rozparovačem, přišel už v roce 2014 uznávaný vědec Jari Louhelainen. Ten zkoumal šátek, který měl na místě činu jedné z vražd sebrat londýnský policista a vzít ho domů jako dárek pro manželku a k němuž se v roce 2007 díky aukci dostal amatérský detektiv.
Catherine Eddowesová, jedna z mnoha obětí Jacka Rozparovače
„Výsledky testů jednoznačně potvrdily, že stopy DNA nacházející se na šátku patřily jak oběti Catherine Eddowesové, tak i sériovému vrahovi, tehdy třiadvacetiletému Kosminskému. Vzorky DNA oběti i možného vraha byly porovnány s DNA jejich současných příbuzných. V případě Kosminského s genetickými vzorky pravnučky jeho sestry,“ napsal tehdy polský deník Fakt.
Jenže jiní vědci tehdy výsledky Louhelainenovy práce rozcupovali, podle nich během zkoumání udělal několik chyb, zejména se zásadně spletl v názvosloví. Také vadilo, že vědec poskytl veřejnosti jen velmi málo technických podrobností o analýze genetických vzorků.
Nyní ale má být všechno jinak. Britský server Mail Online upozornil na článek v magazínu Journal of Forensic Sciences, který publikovali vědci z Univerzity Johna Moorese v Liverpoolu, přičemž jedním z nich byl znovu i Jari Louhelainen. Ti právě zmíněný šátek znovu zkoumali, navíc s modernější technologií, a došli podle svých slov k jasným závěrům.
Na šátku objevili hned dvě sady stop DNA, které patřily Kosminskému, a jednu sadu stop patřících zavražděné Catherine Eddowesové.
Provedli prý dosud nejsystematičtější a nejpokročilejší genetickou analýzu v případu Jacka Rozparovače, na které se podílel i Louhelainenův kolega David Miller, britský odborník na sperma a reprodukci. Jedna ze stop na šátku totiž má být po spermatu, které muselo téměř jistě patřit pachateli.
Takhle se Jack Rozparovač „vyřádil“ na své oběti Mary Jane Kellyové.
Experti v článku popisují, jak z předmětu extrahovali mitochondriální DNA, což je složka DNA děděná po matce, a porovnávali ji se vzorky odebranými z těla živých potomků jak Aarona Kosminského, tak i Catherina Eddowesové. A jak nové testy potvrdily, vzorky se shodují.
Vědci také zveřejnili i několik dalších více či méně silných důkazů, například že na základě získané DNA měl pachatel prokazatelně rysy, které nebyly pro rodilé Brity obvyklé. A pravda je, že zase tolik přistěhovalců v Londýně roku 1888 nežilo.
Takhle měl vypadat Aaron Kosminski, na něhož padá vůbec největší podezření.
Za hotovou věc ovšem zkoumání vědců z liverpoolské univerzity stále považovat nemůžeme. Ostatně se v reakci na jejich novou studii ozvalo už několik dalších odborníků, podle nichž předložené důkazy stále nejsou příliš silné.
Například vědec Hansi Weissensteiner z Institutu soudního lékařství v Innsbrucku prohlásil, že analýzou mitochondriální DNA lze s jistotou příbuzenský vztah pouze vyloučit, nikoliv dokázat. Dalším navíc vadí, že kolegové z Británie v článku právě tuto analýzu nezveřejnili celou, prý v důsledku zachování soukromí testovaných potomků jak údajného pachatele, tak i oběti.
Možná je tak nadšení některých odborníků, amatérských detektivů i některých zahraničních novinářů, kteří už o polském přistěhovalci píší jako o vrahovi, předčasné. Dozvíme se ale vůbec někdy pravdu?
Fotogalerie |
27
21
19
19
18
15
