EU zakázala mývaly a želvy. Proč musí být některá zvířata vyhubena?

Z některých příkazů a zákazů Evropské unie zůstává rozum stát. V čase sílící migrační a bezpečnostní krize by člověk od evropských úředníků očekával, že právě zajištění bezpečnosti bude pro evropské úředníky prioritou. Ti ale místo toho řeší výkon vysavačů nebo to, že některé druhy zvířat musí být vyhubeny. Ano, čtete správně.

V přírodovědeckých časopisech se stále častěji dočítáme o tom, že vyhynul další druh zvířete a že přírodu je nutné chránit. Opačným směrem se rozhodla vydat Evropská unie, která na svém území zakázala několik druhů zvířat a nařídila jejich likvidaci. Ta stávající mohou dožít, ale nesmí se rozmnožovat.

Do hledáčku euroúředníků se tak dostal například mýval, nosál, vrána nebo některé druhy raků a želv. Podle Unie tyto zvířata nejsou v Evropě původními druhy a tak jako invazivní vetřelci, kteří škodí přirozené biodiverzitě musí být vyhubeni. V kontextu sílící imigrační krize se jedná o nanejvýš ironickou formulaci.

Nařízení, které pochází již z roku 2014, se týká nejen zvířat ve volné přírodě, ale i v zoologických zahradách. Tam je ale nutno zabezpečit oddělený chov samců a samic, připadně všechny zakázané druhy nechat vykastrovat. Nařízení počítá s možností udělení výjimek národními ministerstvy, ta ale s jejich využitím příliš nepočítají.

Evropská unie tak pro své členské státy přichystala paradoxní podívanou, kde na pozadí bezpečnostní krize byla za nebezpečí označena nevinná zvířata a zoologické zahrady, namísto toho, aby o zvířata pečovaly, budou muset asistovat při jejich systematickém hubení. Jak konkrétně zlepší kvalitu života Evropanům vyhlazení mývalí populace už Evropská komise nesdělila.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 9:16 středa 30. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

  • 111
  • 43
  • 30
  • 20
  • 20
  • 13