Evropa bude mít pohraniční stráž: 5 důvodů, proč to ničemu nepomůže

1. S křížkem po funuse

Vznik společné evropské pohraniční stráže se podařilo prosadit rok poté, co Evropu začala sužovat migrační krize. A to je pouze schválení vzniku europarlamentem, samotný vznik a fungování pohraničníků je otázkou dalších několika měsíců.

Nová společná pohraniční a pobřežní stráž nahradí současný Frontex. Bohužel se tak ale mělo stát už dávno.

Než se evropští úředníci dokopali k tomu, aby společnou pohraniční stráž vůbec posvětili, proniklo do Evropy přes milion uprchlíků a každý den přibývají stovky dalších. Radovat se z pohraniční stráže je tak trochu jako oslavovat příjezd hasičů k doutnajícím zbytkům vyhořelého domu.

2. Zoufale málo lidí

Společná pohraniční stráž má nahradit dosavadní agenturu Frontex, která s s nevalným úspěchem měla starat o zabezpečení vnějších hranic Unie. Počet příslušníků by se měl zpětinásobit, což ale bohužel zní velkoklepě jen na papíře.

Ve dne v noci proudí do Evropy stovky uprchlíků, od loňského roku jich přišly bezmála dva miliony. Jak si s tím poradí pouhých 1500 pohraničníků?

Frontex v současnosti disponoval zhruba300 příslušníky, společná pohraniční a pobřežní část bude sdružovat zhruba 1500 lidí. To je v porovnání s počtem uprchlíků, se kterými se budou pohraničníci potýkat, vcelku směšné číslo a obzvláště u pobřežní stráže se stále jedná jen o pouhou kapku v moři.

3. Kde na to vezmeme?

Vznik společné pohraniční stráže pochopitelně není zadarmo a její provoz už vůbec ne. Kromě platů samotných příslušníků musí být zahrnuty i další náklady, například na dopravní prostředky nebo na činnost styčných důstojníků v jednotlivých členských státech.

Náklady na společnou pohraniční stráž se budou pohybovat v miliardách. Kde je ale EU vezme nejspíš neví ani sama EU.

Roční rozpočet společné pohraniční stráže je předpokládán na částce zhruba 8,5 miliardy korun. Do roku 2020 se podle situace počítá s jeho navýšením. O tom, odkud se na to vše z Unie vezmou peníze, kterých obzvlášť po vystoupení Velké Británie není nazbyt, unijní špičky raději takticky mlčí.

4. Méně pravomocí pro členské státy, více pro Unii

Ač se asi všichni shodnou na tom, že pohraniční stráž je potřeba, je nutné na věc pohlížet i kritickým pohledem. V líbivém obalu slibujícím užitečnost je zabalena další z dílčích realizací plánu šéfa Evropské Komise Jean Claude Junckera „Méně suverenity, více Evropy“.

Předsedovi Evropské komise a nejvyššímu eurobyrokratovi Jean Claude Junckerovi se opět podařilo obrat členské státy o pravomoci na úkor Unie.

Pohraniční stráž bude mít možnost zasáhnout na území členského státu i bez jeho svolení, pokud to odsouhlasí většina členů Rady za předpokladu, že členský stát ochranu hranic sám nezvládá. To je hezké, ale jen za předpokladu, že toho nebude zneužito. Na podobnou „bratrskou pomoc“ nemají Češi a Slováci zrovna dobré vzpomínky.

5. Ani europoslanci projektu příliš nevěří

Čeští europoslanci sice pro společnou pohraniční stráž z pochopitelných důvodů zvedli ruku, ale že by byli nadšení z toho, že Evropa je tímto krokem zachráněna, se říci nedá. Naopak jsou naši evropští zákonodárci k budoucnosti poměrně skeptičtí.

Čeští europoslanci napříč politickým spektrem jsou za vznik společné pohraniční stráže rádi. Uvědomují si ale mnoho chyb, které tento projekt má a staví s k němu poměrně skepticky.

Z úst europoslanců zazněly všechny výše zmíněné argumenty. Pavel Telička (ANO) zkritizoval, že vše trvá dlouho, Stanislav Polčák (TOP09) si posteskl nad malým počtem pohraničníků a Kateřina Konečná (KSČM) s Janem Zahradilem (ODS) upozorňují na to, že Evropská unie se dopouští centralizace moci, o kterou oklešťuje členské státy.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii