V květnu roku 1990 bylo v Chorvatsku, tehdy ještě součásti Jugoslávie, cítit vzrůstající napětí. Bujely zde nacionalistické nálady, ostatně mezi všemi jugoslávskými národy etnická nesnášenlivost jen kvetla.
Ostrá situace vygradovala 13. května, kdy se na záhřebském stadionu Maksimir mělo odehrát všemi očekávané utkání mezi domácím Dinamem a bělehradskou Crvenou zvezdou. Oba týmy vždy platily za znesvářené, ovšem teprve politická situace v destabilizované zemi jejich rivalitu posunula daleko za hranu.
Srbů do Chorvatska dorazilo na tři tisíce a oba tábory nijak neotálely s tím, aby si vzájemnou nevraživost vyznaly se vší parádou.
K prvním střetům došlo již v ulicích, kde si borci především ze skupin Bad Blue Boys (Dinamo) a Delije (Zvezda) začali vyřizovat účty s noži v rukou. Několik lidí bylo těžce zraněno.
Fanoušci se porvali v ulicích města i na stadionu.
Ta největší apokalypsa ovšem nastala až přímo na stadionu Maksimir. Chorvaté nejprve Srby zaházeli kamením, ti pak za zpěvu provokativních chorálů o zabití Franja Tuđmana, šéfa separatistické a s jistotou vítězné strany v blížících se volbách, napadli sektor fanoušků Dinama.
Chorvati a Srbové se na tribunách stadionu Maksimir vůbec nešetřili.
Jak můžete vidět na videu, mezi oběma tábory se strhla řež nevídaných rozměrů. Pár stovek policistů, kteří byli na zápas nasazeni, se sice snažilo dav zkrotit, neměli ovšem pražádnou šanci. Nakonec to ještě jeden z nich schytal od chorvatské legendy Zvonimira Bobana, který se postavil na stranu svých fanoušků a jednoho z nich začal vlastníma rukama bránit.
Do konfliktu se zapojili i někteří hráči. Třeba Zvonimir Boban se rozhodl chránit fanouška svého týmu před policisty.
Zápas nakonec pochopitelně nebyl dohrán. Výsledkem řádění bylo 193 raněných, jako zázrakem však nikdo během střetu nezemřel.
To nejzajímavější na celé rvačce je, že ji mnozí považují za konflikt vedoucí k rozpoutání války v Jugoslávii, která si za více než následujících deset letech vyžádala až 200 tisíc obětí.
Policisté odnášejí jednoho z chuligánů.
Není od věci zmínit, že jedna z hlavních postav záhřebské rvačky, chuligán Crvene zvezdy Željko Ražnatović, později i ze svých dalších kolegů z fotbalu zformoval paramilitární jednotky, které se účastnily i etnických čistek včetně masakru v Srebrenici.
Právě od této události, při níž zemřelo přes osm tisíc bosenských Muslimů, si v těchto dnech připomínáme třiadvacetileté výročí.
Fotogalerie |
