Divoký útěk z komunistického bloku podnikli bratři Mašínové v roce 1953. Do západního Berlína se doslova prostříleli a nechali po sobě několik obětí, zejména příslušníků policie.
Ačkoliv na počátku cesty jejich skupina čítala pět lidí a řada dalších jim pomáhala, do vytouženého cíle se dostali tři. Bratři Josef a Ctirad Mašínovi a jejich parťák Milan Paumer.
O dva kolegy přišli během dvou slavných přestřelek na území Německa. Při té první na nádraží ve vesnici Uckro se od nich během útěku oddělil Zbyněk Janata, kterého policie dopadla druhý den (psali jsme ZDE).
Zanedlouho, když je v lesíku u města Waldow obklíčilo na 1200 policistů, se nepodařilo uprchnout Václavu Švédovi. Ten byl postřelen a ztratil příliš mnoho krve, načež byl na pokraji sil zatčen (psali jsme ZDE).
Když se pak do západního Berlína úspěšně dostala již zmíněná trojice, pokoušela se s Američany vyjednat záchranu jak dvou zatčených parťáků, tak i rodinných příslušníků.
„Po tom, co jsme zvládli, jsme si mysleli, že jsme neprůstřelní, když se nám nic nestalo. Ale Američané se na nás dívali jako na blázny,“ popisoval před časem Josef Mašín pro Českou televizi.
Josef Mašín, Milan Paumer
Namísto toho začali komunisté konstruovat monstrproces, ve kterém hodlali Mašínovým všechno sečíst. Tedy když ne přímo jim, tak jejich blízkým.
Nejtvrdší tresty mířily na zatčenou dvojici Zbyňka Janatu a Václava Švédu. Oba dostali trest smrti. Režim ale potřeboval na někoho ukázat také coby na kápa celé skupiny a volba padla na strýce bratří Mašínů Ctibora Nováka, který s nimi byl už v minulosti vyslýchán a mučen pro podezření z přechovávání zbraní a napomáhání k ilegálnímu opuštění republiky.
„Ctibor Novák je ústřední postavou, inspirátorem aktivit skupiny a podněcovatelem ostatních mladistvých účastníků ke špionáži ve prospěch imperialistických mocností. Spáchal trestný čin velezrady,“ stálo v rozsudku, který i pro Nováka znamenal popravu.
Ctibor Novák na vazební fotografii
Kat pak trojici popravil shodně 2. května 1955 v Pankrácké věznici. Na oprátku šli jeden po druhém, jako první Václav Švéda v 17:33, následně Ctibor Novák v 17:45 a jako poslední Zbyněk Janata v 18:07.
Ostatků se rodiny nikdy nedočkaly, komunisté těla všech tří mužů zpopelnili a zničili. Dokonce i dopis na rozloučenou, který zanechal Václav Švéda, se jeho blízkým dostal do rukou až v roce 1989.
„Prosím, odpusťte mně, že jsem Vám tady v životě ublížil. Lituji toho. Měl jsem Vás všechny rád více, než bývá u jiných rodin. Neuměl jsem být jinší, než jsem byl. Věřte mně, prosím, že jsem Vám chtěl dát vždy nejvíc lásky, štěstí, to nejkrásnější. Měl jsem Vás rád, ctil a vážil si Vás. Chtěl jsem být člověkem takovým, jako je můj tatínek — člověkem dobrým, spravedlivým, čestným a šlechetným,“ napsal před smrtí Švéda.
Josef Mašín
Ba co víc, hněv komunistů padl právě i na rodinné příslušníky. Matka bratrů Mašínových Zdena dostala pětadvacet let vězení.
„Výchovou obou svých synů k pohrdání poctivou prací a k nenávisti k dělnické třídě především přispěla k tomu, že se z nich stali bandité schopní těch nejhnusnějších zločinů,“ psalo se o ní ve zprávě soudu.
Rodinu Václava Švédy pozatýkali komunisté takřka celou. Přišli si pro jeho otce, dva bratry i manželku.
„Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Odešla jsem. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byl na maminku zatížený, protože byl pořád nemocný... Byly mu čtyři roky,“ popisovala později pro Paměť národa dcera Václava Švédy Ludmila.
Tatiana Dyková ve snímku Bratři ztvárnila postavu Zdeny Mašínové.
Členové Skupiny bratří Mašínů se dočkali rehabilitace až po roce 1989. O jejich aktivitách a zejména slavné cestě za svobodou vzniklo několik knih, nově se dočkají také filmu. Ten nese název Bratři a premiéru má ve středu.
Fotogalerie |
