O osudu sochy Kryštofa Kolumba se bude jednat 22. července. V ten den chce filadelfská radnice komisi oficiálně požádat o povolení k odstranění památníku. Zároveň ale chce nechat diskuzi o tomto kroku otevřenou a dát prostor k vyjádřením místním. Ti se také budou moct zasedání komise zúčastnit.
Město tímto krokem reaguje na vzrůstající napětí mezi obyvateli.
Část z nich se pokoušela v uplynulých týdnech sochu svrhnout, Kolumbus je podle nich symbolem nenávisti a útlaku. To se ale nelíbilo dalším obyvatelům, podle nichž je zase Kolumbova socha důležitou upomínkou italsko-amerického dědictví.
V okolí sochy začalo docházet dokonce i k fyzickým konfliktům.
„Kryštof Kolumbus se stal symbolem příspěvku italské komunity do historie Spojených států. Vědci a historici ale také odhalili, že jeho příchod do Ameriky znamenal začátek vysidlování a genocidy původních obyvatel. V posledních týdnech se střety mezi těmi, kteří za Kolumbovou sochou v parku Marconi Plaza stojí, a těmi, kteří jsou proti ní, zhoršily natolik, že už ohrožují veřejnou bezpečnost. Nemůžeme dovolit, aby taková situace pokračovala,“ stojí v prohlášení, jež vydalo město.
Socha Kryštofa Kolumba
Oslavování Kolumbova odkazu je ve Spojených státech předmětem sporů dlouhodobě. Pravda je, že mořeplavec skutečně platí za toho, kdo odstartoval masivní vyvražďování původních obyvatel Ameriky.
Například na území dnešního Haiti a Dominikánské republiky žil v době Kolumbova příjezdu asi milion lidí, převážně indiánů z kmene Taíno, což byli první lidé, které tam italský mořeplavec potkal. Za pouhých zhruba 25 let už jich tam zbylo jen asi 32 tisíc.
Stejně tomu bylo i v dalších částech Ameriky.
Fotogalerie |
