Uprchlická krize ani po dlouhých měsících nekončí. Evropské státy se neustále dohadují o tom, jak vlastně danou situaci vyřešit. Mezi návrhy je i uzavření takzvané balkánské cesty, kterou uprchlíci, kteří se dostanou do Řecka, užívají, aby se dostali dále do Evropy.
Fotogalerie |
Uprchlíci nejčastěji směřují do Evropy přes Makedonii a Srbsko a dále pak přes Maďarsko nebo Chorvatsko a Rakousko.
Tomu by měl být nově konec. Stavění plotů na hranicích by nadále nemělo být izolovaným jevem, ale oficiální politikou.
„Uzavření balkánské cesty je v současném kontextu dohod mezi Řeckem a Tureckem nevyhnutelné,“ řekl Expresu bezpečnostní expert Andor Šándor. „To jak budou samotné dohody plněny je ale druhá věc a to, že samo uzavření balkánské cesty nic neřeší je věc další,“ dodal Šándor.
„Ti uprchlíci jsou odhodlaní se dostat do Evropy za každou cenu. Pokud jim nějakou cestu zavřeme, najdou si jinou,“ říká kriticky Šándor. Dodává, že uprchlíci by mohli proudit například přes Itálii nebo z druhé strany přes Bulharsko a Rumunsko.
Bezpečnostní expert Šándor soudí, že když se uprchlíkům zavře jedna cesta, najdou si jinou.
„Bulharsko s Rumunskem nejsou v Schengenském prostoru, ale zároveň by chtěly být. Tudíž nikdo neví, jak se vlastně zachovají, jestli své hranice také odstaví“ vysvětluje postavení Bulharska a Rumunska Šándor.
Evropa tvrdí, že krizi řeší, ale výsledek je nula
Šándor zároveň říká, že uzavření balkánské cesty není žádným univerzálním řešením uprchlické krize. „Uprchlickou krizi Evropa řeší několik měsíců a hmatatelný výsledek bohužel zatím není žádný. Kdo se domnívá, že zavřením balkánské cesty problém zmizí, ten bude asi hořce zklamán,“ hodnotí situaci Šándor.
„Nejdůležitější je, aby se Německo jako nejsilnější stát začalo konečně chovat předvídatelně a aby nejen druhé nutilo k dodržování pravidel, ale i je samo dodržovalo a neohýbalo si je tak, jak se mu to zrovna hodí,“ uzavírá bezpečnostní expert.
