Uplácení voličů větším přídělem potravin, volební komise ovládaná Madurovými stoupenci, tlak na voliče. Loňské prezidentské volby ve Venezuele opozice neuznala za demokratické a už předem vyzvala občany k tomu, aby je bojkotovali a nepotvrdili tak jejich legitimitu.
Když proto prezident Nicolás Maduro, který při rekordně nízké účasti získal rekordně vysoký počet hlasů, 10. ledna 2019 zahájil další funkční období, v ulicích jihoamerického města začala bouře.
Madurova opozice vyzvala občany k protivládním demonstracím a oni její volání vyslyšeli. Místy dochází k násilným střetům, třeba ve středu ale přímo v hlavním městě Caracasu došlo přímo ke slavnostní události. Juan Guaidó, dosavadní předseda parlamentu, se před mnohatisícovým davem prohlásil novým venezuelským prezidentem.
Juan Guaidó při svém projevu
„Přísahám, že oficiálně přebírám pravomoci státní exekutivy jako úřadující prezident Venezuely, abych docílil (ustavení) přechodné vlády a svobodných voleb,“ prohlásil se zdviženou pravou rukou, což je gesto, které nastávající prezident dělá při složení přísahy.
Prohlášení sebe sama prezidentem se může na první pohled zdát jako chabý výkřik do tmy. Jenže Guaidóa prakticky ihned za nového venezuelského prezidenta uznala hlava Spojených států Donald Trump. A další státy na sebe nenechaly dlouho čekat.
Nicolás Maduro 10. ledna vstoupil do dalšího funkčního období. Velká část Venezuelanů ho ovšem jako prezidenta neuznává.
Přidala se řada jihoamerických zemí včetně Argentiny a Brazílie či Kanada. Evropská unie vyjádřila Guaidóovi podporu a vyzvala k uspořádání svobodných voleb ve Venezuele.
Otřesená diplomacie
Po světě ovšem probíhající pokus o převrat vyvolal nejen vlnu podpory opozice, ale i pořádně ostré spory.
Protesty ve Venezuele
V první řadě Nicolás Maduro označil za strůjce převratu Spojené státy. Toho se chytlo také Rusko, které odmítlo podpořit Guaidóa a samotný prezident Vladimir Putin po telefonu podpořil Madura. Rusové Spojené státy obvinili z toho, že se snaží uzurpovat moc ve Venezuele, a oznámili, že americká podpora samozvaného prezidenta je bezostyšným zasahováním do vnitřních záležitostí cizího státu.
V ulicích Venezuely probíhají ostré protesty.
Maduro už stihl na krok Spojených států, které hlavu opozice uznaly za prezidenta jako první, ostře reagovat. Vyhlásil zpřetrhání všech vzájemných diplomatických vztahů a vyhlásil, že USA mají tři dny na to, aby z Venezuely stáhly všechny svoje diplomaty. Amerika však výzvu odmítá, protože teď za prezidenta uznává Guaidóa a s tím prý bude diplomatické vztahy udržovat.
Policisté proti demonstrantům používají gumové projektily.
Podporu Madurovu režimu vyjádřilo také Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán. Turecký prezident Erdogan se nechal slyšet, že odmítá jakoukoliv formu státního převratu a podobné záležitosti by se podle něj měly řešit demokratickou cestou.
Jak vše dopadne?
Otázkou nyní je, zda má snaha opozice strhnout Madurovu vládu šanci na úspěch. Má sice podporu světových mocností, jenže to nemusí zdaleka stačit.
Velkou naději představovala armáda, která se zprvu nevyjádřila, na čí stranu se přidá. Tato naděje ovšem zřejmě nadobro padla ve chvíli, kdy se k situaci v zemi vyjádřil ministr obrany Vladimir Padrino López.
Protestující tváří v tvář venezuelské polici
„Varuji venezuelský lid, že je páchán převrat proti státním institucím, proti demokracii, proti naší ústavě a proti našemu legitimnímu prezidentovi Nicolási Madurovi,“ vyhlásil a otřel se i o Spojené státy, které prý proti Venezuele vedly obchodní válku.
Jak se přitom nechal pro Radiožurnál slyšet odborník Martin Rey, bez armády bude snaha opozice nejspíš marná.
„Pokud se armáda nepřidá na stranu opozice, budou tyto snahy potlačeny, mnoho lidí zatčeno a krize neskončí,“ řekl.
Fotogalerie |
