Teď nadávají Donaldu Trumpovi, že prý nemá žádný program a je jen populista, rasista nebo xenofob, když lidem říká, co mnozí chtějí slyšet. Nepodporuji Trumpa, i když mě k němu někteří mylně přirovnávají. Společného totiž máme snad jen to, že jsme do politiky zamířili ze světa byznysu.
Já i hnutí ANO máme na rozdíl od Trumpa pozitivní program pro všechny. Nikoho nevylučujeme, nechceme izolacionismus. Od začátku se vymezujeme jen proti kmotrům a zkorumpovaným politikům, a právě kvůli boji proti nim jsme šli do politiky. I proto mně byl v USA osobně nejvíc sympatický Michael Bloomberg. I on vybudoval před vstupem do politiky velkou a úspěšnou firmu a praktické zkušenosti z podnikání pak převedl i do řízení New Yorku. A i v něm byl úspěšný i proto, že jeho jedinou předchozí životní zkušeností nebylo leštění klik ve stranickém sekretariátu, jak bývá zvykem u nás.
Navíc nejen Trumpova prohlášení, že když se stane prezidentem, tak USA nebudou v rámci NATO chránit některé evropské země, nebo že Krym patří Rusku, jsou pro mě zcela nepřijatelná, protože jsou nebezpečná i pro zahraniční a bezpečnostní zájmy České republiky.
A stejně tak Trumpova náklonnost ke stále expanzivnějšímu Rusku. S ním totiž u nás nemáme nejlepší historickou zkušenost. Garantem naší bezpečnosti musí zůstat silné a jednotné NATO založené na kolektivním principu ochrany. Určitě ale za Trumpův vzestup neviním jeho samotného. Ve skutečnosti za něj totiž mohou tradiční politici, média a s nimi spřízněné tzv. elity a korporace, které mu teď příznačně nejvíc nadávají. Možná i proto, že poslední dobou ztrácejí důvěru lidí.
Trump vyhrál republikánské primárky a teď dýchá Clintonové na záda díky bělošské střední třídě, která je naštvaná a zklamaná z osmileté vlády Obamy. Z hesla Yes We Can zbyla jen pachuť nenaplněných slibů a naopak republikáni nenabídli nic víc než nevýrazné a nepřesvědčivé kandidáty.
Ti všichni si za současnou situaci mohou sami. Politici z tradičních stran dlouho ignorovali hlas lidí, z nichž rádi dělají pitomce, a teď se diví, že jich stále víc naslouchá politikům jako Trump. Mohou za to ale i média. Většina novinářů pořád nechápe, že lidé mají například skutečný strach z houfné a neřízené migrace ze španělský mluvících, nebo v našem případě z muslimských zemí, mají strach z islámského terorismu, který už zachvátil i sousední a dlouho pokojné Německo. I proto většina z nich Trumpa automaticky odepsala už před rokem, když vyhlásil svoji kandidaturu. A teď se diví znovu, když má najednou reálnou šanci stát se americkým prezidentem.
Výsledkem přezíravosti tradičních politiků je i to, že proti Trumpovi kandiduje Hillary Clintonová. Právě ona nejvíc může za jeho vzestup i frustraci spousty lidí s tradiční politikou, která nenabízí řešení jejich skutečných problémů. Politici jako Clintonová lidmi ve skutečnosti upřímně pohrdají a o jejich hlas stojí jen během voleb. A ještě u toho působí podezřele uměle. Clintonová je navíc manželka bývalého amerického prezidenta a někdejší ministryně zahraničí.
I přes to všechno ale Trump prohraje, protože blok politiků, médií, nevládních organizací a korporací, stojících proti němu, je až moc silný a americká společnost bude tak ještě více rozdělená, než se v současnosti mohlo zdát.
Fotogalerie |
