Spoerer zjistil, že vedení společnosti už v roce 1937 napsalo dopis Hermannu Göringovi, ve kterém se zavázali, že nebudou nikdy ve svých obchodech zaměstnávat Židy. Na oplátku nacisté vyhnali veškerou židovskou konkurenci z míst, kam chtělo C&A expandovat. A nejen to, společnost platila nemalé sumy na nacistickou propagandu, aby si tím zajistila ochranu mocných vůdců říše.
C&A se tak dostala například k velkému skladu v Lipsku, který vlastnili před válkou Židé. Göring se však postaral o to, aby sklad mohla převzít C&A. Jen v Berlíně společnost převzala 18 židovských podniků do konce roku 1938. Ze 70 000 Židů v Lodžském ghettu jich asi polovina pracovala na nucených pracích, šili oblečení, boty a zpracovávali kůži. C&A měla asi 22 procentní podíl na celém obratu ghetta. Když v roce 1945 ghetto osvobodila Rudá armáda, zbylo v něm posledních 1000 lidí, zbytek zahynul hlady. Prokazatelně přímo v závodech C&A zahynulo na podvýživu pět dětí a čtyři ženy.
C&A byla jednou ze společností, která těžila z války na obou stranách fronty. Firma patřila nizozemské rodině Brenninkmeijerů. Společnost měla své provozovny ve Velké Británii, kde jeden ze svých skladů dala plně k dispozcii holandské královské rodině, která byla v Británii v exilu. Majitel Bernard Brenninkmijer věřil, že Německo velmi brzy válku prohraje. Naopak Německou větev společnosti vedl jeho bratranec Rudolph Brenninkmeijer, který se pevně sepjal s nacistickým režimem a věřil ve vítězství Třetí říše. Není sporu o tom, že profitoval ze zabavování majetků Židům i z jejich otrocké práce, tvrdí Spoerer.
Je dobře, že se současné vedení podniku k minulosti snaží postavit čelem a chce zjisti vše o temné kapitole své existence. Otázku je, zda z těchto informací také vyvodí nějaké důsledky. Omluva Židům by jistě nebyla špatný začátek.
Fotogalerie |
