Už týdny na nás křičí na sociálních sítích nebo sladce cinkají z televize a z rádia. V obavách, co všechno nalezneme pod stromečkem, si o nich přečteme dokonce na slipech a na ponožkách. Byznys je zkrátka byznys.
Fotogalerie |
Svátky míru přijdou vhod i jinak. V netušené blahosklonnosti se ve firmách předhánějí jejich bossové, reputaci si skrze Vánoce vylepšují i politici. Aspoň ti, co neslaví jolku. O samozvaných duchovních guru s podivínskými recepty na univerzální štěstí raději ani nemluvě.
Přesto Vánoce milujeme. I když se skrze kilometry dárků vytrácí hloubka skutečné symboliky, vnímáme jejich výjimečnost. Jde v nich totiž o poselství, ne o sezónní konzum. I proto se naši předkové obdarovávali jen skromně a užitečně. Na znamení toho, že Bůh obdaroval svět svým synem. Hory dárků tuhle podstatu spolehlivě zabíjejí. Místo sebe, svého času a pozornosti druhým, se radši koupí drahý dárek. Flastr na svědomí...
Radostí Vánoc jsou ale pokaždé děti. S jejich neskrývaným nadšením a upřímnou vírou v přítomnost štědrého Ježíška . Smutek pak zavládne nad osamělou židlí tam, kde se svátků nedožili. Nebo odešli od rodin. Do štědrovečerní večeře zbývají ještě hodiny. Stále dost času na odpuštění a návrat k bližním. Ne nadarmo se říká, že kdo má vysoké nároky a chce moc, nebude nikdy šťastný. Umění života totiž spočívá v jeho prostotě a smyslu pro maličkosti. I o Vánocích. Tak šťastné a veselé!
