Německo se stalo multikulturní krajinou se všemi problémy, které taková společnost může přinést. Ty jsou především kulturní, včetně jazykové bariéry, která však paradoxně nepatří mezi nejtíživější otázky. Nad problémy imigrace, jak ji vnímají samotní Němci, se zastavuje Der Spiegel.
Poslední čísla Federálního statistického úřadu ukazují, že téměř každé čtvrté dítě narozené v roce 2016 v Německu mělo cizí matku. Přistěhovalecké ženy významně přispívají ke zvýšení porodnosti a její míra stále narůstá.
Každý pátý obyvatel Německa má přistěhovalecké kořeny. Země, která tak neblaze proslula rasismem a xenofobií se o 70 let později sama stala zemí cizinců.
Ekonomové a politici se sice radují, že problém stárnutí německé společnosti je vyřešen, ale narůstá také segment občanů, kteří mají z nového trendu různou škálu pocitů, ale radost rozhodně ne. Ptají se, co bude s jejich zemí za deset, dvacet či třicet let.
Mají oprávněné obavy, zda se vláda dokáže vypořádat s nedostatečnou integrací nemalých skupin imigrantů a zajistit Němcům bezpečnost. Obávají se, že německá kancléřka Angela Merkelová vede zemi k bezútěšné společnosti s nesmyslnou přistěhovaleckou politikou.
Takovou, která umožní příchod velkých počtů cizinců žádajících o azyl, ale nezohledňuje preference potřebných vysoce kvalifikovaných pracovníků a odmítnuté žadatele nedokáže dostat pryč ze země.
Do Německa přišlo v důsledku politiky CDU Angely Merkelové půldruhého milionu migrantů. Země nyní eviduje asi pět milionů muslimů. Podle Spiegelu statistiky z Berlína mluví o tom, že až 40 % žáků základních škol doma nehovoří Německy nebo velmi málo.
Fotogalerie |
