Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Boj s dezinformacemi jako zajímavý byznys

    Komerční sdělení

    Toto jsou komerční sdělení. Expres.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

    Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

    Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

    Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

    Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

    Parlamentní listy dezinformační? Vyčítají nám i nevydané texty. | foto: OUR MEDIA a.s.

    V minulém článku jsme se zabývali tím, jak je k „boji s dezinformacemi“ využíváno formátu neziskové organizace, čerpající peníze z veřejných zdrojů přes granty a další kanály, které mají podporovat veřejně prospěšnou činnost.

    Dnes si ukážeme, že se v této oblasti dá provádět i otevřeně obchodní činnost. I společnost s ručeným omezeným se totiž může dostat k veřejným penězům, prezentovat se jako bojovník s dezinformátory a současně generovat touto činností zisk (neboť právě to je hlavním účelem podnikání).

    Nejkřiklavějším příkladem tohoto podnikání s bojem proti dezinformacím je firma Semantic Visions.

    Na Wikipedii je tato společnost prezentována jako „česká společnost, od roku 2011 poskytující služby v oblasti detekce rizik. Jako základ svého know how staví sémantickou analýzu internetového zpravodajství a analýzy prý dodává nadnárodním korporacím. Druhou větví jejího byznysu, kde rovněž využije svých sémantických dovedností, má být boj proti dezinformačním webům.

    Hlavní osobností, která za společností stojí, je František Vrabel. Mohli jste si o něm přečíst už v prvním textu o spolku NELEŽ, ve kterém rovněž figuruje. V této občanské aktivitě byl podnikatel Vrabel zakládajícím členem a místopředsedou. Zajímavé na tom je, že spolek bere právě produkty firmy svého zakladatele jako základ své metodiky. Někdo by možná právě toto označil za „střet zájmů“.

    V anglickém životopise na LinkedIn se Vrabel sám jmenuje jako „Frank“ a tvrdí o sobě: „Jsem technologický podnikatel se zkušenostmi ze Silicon Valley. Jsem také manažer s vysokou osobní integritou, široce založeným pozadím a vášní pro nové obzory.“

    Pan Vrabel je ve dvojroli podnikatele a občanského aktivisty v posledních letech oblíbeným hostem médií, které se prezentují svým bojem proti dezinformacím. Hostoval u Václava Moravce v jeho Fokusu i mnoha dalších diskusních pořadech ČT, V Respektu o něm v roce 2019 sepsal Ondřej Kundra oslavný článek „Čeští géniové čtou budoucnost“.

    „Štíhlý byznysmen a bývalý horolezec těží už roky z informační exploze a v nepřehledném terénu se pohybuje docela obratně. Umožňuje mu to speciální počítačový program, který vyvinul a postupně vypracoval k dokonalosti. Dlouho jej využíval k vydělávání peněz. A pak ho jednoho dne přepadl pocit, že jen tohle mu v životě nestačí,“ popisuje, jak se Vrabel dostal k boji s dezinformacemi.

    Mezi nadšeným obdivem k „IT firmě, jejíž analytické schopnosti ohromily svět“ lze ovšem v článku najít informace, které staví obdivovaného génia analýzy do trochu jiného světla.

    Vrabel se prezentuje jako „datový vědec“, ve skutečnosti je ale absolventem Pedagogické fakulty v letech 1978-1984. Jeho otec byl trenérem diskaře Ludvíka Daňka a díky tomu měl kontakty se zahraničím a Vrabel sám přiznává, že mu to dávalo výhody oproti ostatním. Po roce 1989 vydělal několik desítek milionů na pozemcích u Brna a pak začal ve spolupráci s Tomášem Feglarem, někdejším kryptografem Státní bezpečnosti, podnikat v oblasti elektronické ochrany.

    „Přes společné známé se dal dohromady se špičkovým kryptografem Tomášem Feglarem. Ten před revolucí pracoval jako kryptograf pro Státní bezpečnost, Vrabel v tom v nových demokratických časech problém neviděl, spatřoval v něm poněkud chladnokrevně především experta, který ho může posunout dál. Společně vyplnili díru na trhu: Začali firmám prodávat elektronickou ochranu, která byla stále ještě v plenkách,“ popisuje Ondřej Kundra, který jinak na konexe s StB rozhodně nehledí takto shovívavě.

    Podnikání se ale nedařilo, v roce 2011 Vrabel zkrachoval, prý kvůli globální finanční krizi. Jeho dluhy měl koupit podnikatel Jan Barta.

    To Vrabelovi vlilo nový elán do podnikání. Chlubí se světovými klienty, v roce 2019 měl získat grant na 250 tisíc dolarů od britské vlády a postupně se prosadil i v České republice. Pro ministerstvo zdravotnictví měl analyzovat covidové dezinformace a právě z jeho na klíč dodaných informací byli bývalý prezident Václav Klaus a nejuznávanější český epidemiolog Jiří Beran označeni jako „známé osobnosti často propagující dezinformace“.

    Ve zmíněném pořadu Fokus Václava Moravce v roce 2020 František Vrabel tvrdil, že i za dezinformacemi o pandemii stojí „staří známí státní hráči jako Rusko a Čína“. Letos pak v médiích vykládal, že vakcína Sputnik je ruskou hybridní zbraní a že „v Moskvě slaví šampaňským“ slova prezidenta Zemana.

    S ministerstvem se však rozešel ve zlém, když mu nebyla prodloužena smlouva. „Chtěli jsme pomoci státu, který považujeme za vlastní. Nastal ale čas, abychom se z toho stáhli. Vláda na nás nedá, takže nemá smysl pokračovat,“ oznámil Českému rozhlasu s tím, že má nabídku od vlády USA.

    Ve svých veřejných vystoupeních se často vymezuje proti Rusku a šíří příběh o hybridní válce. Letos s dubnu podepsal otevřený dopis Bezpečnostního centra Evropské hodnoty (viz náš druhý text), obviňující Rusko ze „státního vojenského útoku na Českou republiku“ a vyzývající k posílení sankcí proti Rusku a okamžitého prodloužení mandátů šéfa BIS Michala Koudelky.

    Divákům České televize ve svých vystoupeních, třeba v pořadu Newsroom ČT24, pak dával rady kalibru, že šíření negativních informací o EU je „ruský narativ“.

    Dezinformační jsou podle něj weby, které „Jsou to weby, které, řekl bych neustále, velkou měrou a opakovaně publikují obsah, který považujeme za toxický“.

    „Poskytují obraz světa, který je manipulativní a snaží se kontinuálně přesvědčit systémově, programově o tom ruském pohledu na svět,“ dodal.

    A jak tedy Vrobelovo know how pozná, zda je web dezinformační? „Jestli se jedná o dezinformační web, nebo ne, tak my to určujeme ne tím, že bychom kontrolovali fakta, to dělají jiné skupiny, ale my jsme průkopníky toho algoritmického určování, zdali se jedná o dezinformace, či nikoliv,“ řekl k tomu sám autor.

    Takto to dělá v Semantic Visions a metody přebírá i spolek NELEŽ. Ten však nezůstává jen u odhalování, ale chce dezinformátorům rovněž aktivně komplikovat život.

    „Naším sloganem je ‚postav se za pravdu‘. Chceme vyburcovat lidi, aby s tím začali něco dělat. Ta naše cílová skupina jsou ti velcí inzerenti na trhu. To jsou třeba Lidl, Kaufland, Nestlé a podobně, aby upustili od toho, aby prezentovali svoje reklamy na dezinformačních webech, protože to je jejich hlavní příjem. Když se podaří ty penězovody nějakým způsobem zúžit nebo zpomalit, zastavit, tak budou mít daleko těžší život a budou méně otravovat naše prostředí, ve kterém žijeme,“ popsal Vrabel Čestmíru Strakatému z Reflexu.

    Slovenská inspirace

    Když jsme se v prvním textu zmínili o zdrojích metodiky spolku NELEŽ, narazili jsme kromě firmy Semantic Visions ještě na jedno jméno: slovenský web Konspiratori.sk. A ten do našeho příběhu zapadá i tím, že co rozjíždí nyní NELEŽ v Česku, to dělá již několik let u našich východních sousedů.

    Slovenský web Konšpirátori.sk byl již před několika lety průkopníkem v sestavování seznamů těch, kteří „šíří prokremelskou propagandu“, než se to od nich naučily Evropské hodnoty a další neziskovky v ČR.

    Nejde mu přitom jenom o žebříček. Na svém webu se přímo obrací na inzerenty s výzvou „chraňte svou značku před spojením se sporným obsahem“.

    „Pomůžeme vám zabránit tomu, aby se vaše reklama zobrazovala na webech, které mohou poškodit vaší reputaci,“ nabízí. Nejde tedy jen o jakési „sestavování žebříčku“, ale o promyšlený systém provázaných a na sebe navazujících aktivit, který má za konečný cíl ovlivnit trh s inzercí ve prospěch některých soutěžitelů.

    Vzhledem k tomu, že tento web funguje již několik let, je „dále“ než ostatní v tom, že už má na kontě neúspěchy u soudů s weby, které se proti zařazení na seznam ohradily. V březnu 2020 jim soud přikázal, aby ze seznamu vyškrtl populární web Hlavnezpravy.sk, protože nedokázal prokázat, proč jej vlastně na seznam zařadil.

    Konšpirátori.sk mají jako svůj hlavní cíl, aby byla dezinformační média „vyhladověna“.

    Tvůrci stránky tvrdí, že seznamy dezinformačních webů vytvářejí na základě expertních stanovisek „hodnotitelského týmu“. V něm září jména několika na Slovensku dobře známých „lovců dezinformátorů“, například pan Juraj Smatana, někdejší poradce premiérky Radičové, který na své soukromé stránce přišel s prvním seznamem webů šířících „prokremelskou propapandu“ již v roce 2015.

    Další tři „hodnotitelé“ píší pro deník SME a čtvrtý, Alexej Fulmek, je tamtéž rovnou předsedou představenstva. Deník vydává firma Petit Press, která vlastní podstatnou část slovenského novinového trhu, a k té se ještě vrátíme.

    Hodnotitelský tým doplňuje pan Marian Zima, ředitel dalšího vydavatelství Šport Press a mediální funkcionář Vladimír Mužík, známý i v ČR (v minulosti šéfredaktor Blesku či manažer na Nově). Deník N, další z médií, zastupuje v týmu expertů redaktor Filip Struhárik.

    Konšpirátori.sk se jako občanské sdružení registrovaly až v roce 2019, do té doby dlouhé měsíce fungovaly bez jakéhokoliv právního statutu.

    Nyní za spolek vystupují pánové Peter Jančárik a Ján Urbančík. Ten je jedním ze dvou jednatelů jiné reklamní agentury, nazvané Net Succes. Jeho partnerem v této agentuře je Peter Mačinga, společník ve výše zmíněné mediální skupině Petit Press.

    To staví do mimořádně zajímavého světla výše zmíněný kvartet „hodnotitelů“. Jednoduše řečeno- podřízení jednoho ze společníků vystupují jako nezávislí experti v neziskovce společníka druhého.

    Urbančíkův kolega Jančárik je pro změnu spojen s jinou reklamní agenturou Seesame s.r.o.

    Kromě zjištění, že tu dva zástupci reklamních agentur chtějí ovlivňovat trh s reklamou, na kterém jsou sami účastníky.

    Ještě zajímavější informací je, že agenturu Seesame vede a ovládá paní Michaela Benedigová. Ta současně vykonává funkci ve správní radě neziskové organizace Nadacia otvorenej spoločnosti (kromě toho, že je poradkyní primátora Bratislavy a již čtrnáct let místopředsedkyní Americké obchodní komory na Slovensku).

    Název vás neklame: na svém webu o sobě hrdě píše: „Působí na Slovensku od listopadu 1992 jako člen známé rodiny Open Society Foundations, která působí ve více než 70 zemích po celém světě. Jejich zakladatelem je filantrop a finančník George Soros, který hrál klíčovou roli v demokratické transformaci a modernizaci zemí střední a východní Evropy.“

    Tato nezisková organizace obdržela podle účetní závěrky za rok 2020 bez několika stovek 280 tisíc euro od nadace Open Society Fund Praha. Je to suverénně největší „soukromý“ dar, jinak je základem příjmů organizace 860 tisíc eur přímo ze státních zdrojů nebo zdrojů EU.

    Znovu si připomeňme, že hlavní obchodní aktivity paní Benedigové, pana Urbančíka, pana Jančárka a všech dalších, kteří se pohybují kolem Konspirátorů.sk, jsou v branži médií a mediální reklamy.

    Provozovatelé některých médií a reklamních agentur si tedy přes několik prostředníků vytvořili neziskovou organizaci, která přímo diktuje, ve kterých médiích se nemá inzerovat.

    I to může někdy stát za „bojem s dezinformacemi“.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 8. října 2021. Anketa je uzavřena.

    • Super
      0
    • Haha
      0
    • Cože
      0
    • Trapas
      0
    • Sladký
      0
    • Tvl
      0