Rodina Raymonda Weila je známá tím, že se v ní vášeň pro hodinky a vše ostatní předává z generace na generaci. A tak není divu, že Raymondovi vnuci, kteří dnes stojí v čele hodinářské firmy, milují malá letadla. Ten pocit, kdy se ocitnete sám uprostřed nebe…
Pierre (Areas Sales ředitel značky Raymond Weil) se poprvé vznesl do vzduchu se svým dědečkem v sedmi letech, a jak sám říká, na tenhle zážitek v životě nezapomene. Dnes je držitelem několika profesionálních pilotních licení., ale stále si nejvíc užívá létání ve stroji, který mu dědeček daroval těsně před smrtí. Pierre ho nechal přetřít a na jeho dveře dal vyrýt nápis „letoun Raymonda Weila“, protože podle něj má každé letadlo jen jednoho majitele – člověka, který viděl stroj u zrodu.



Sám Raymond vzlétl poprvé k nebesům v roce 1980 a všichni o něm dodnes tvrdí, že byl skutečným pilotem. Létání pro něj nebylo jen dobrodružstvím, ale synonymem pro přátelství, které při něm navazoval. Jeho prvním strojem byla Dakota společnosti Piper Aircraft, které nikdo neřekl jinak než „Papa Golf Zoulou“. Raymond, jako správný obchodník, ji používal i k marketingovým účelům – ukazoval v ní svým klientům svět z ptačí perspektivy a přitom jim nenápadně představoval i nové kolekce svých hodinek. Nejraději je prý bral nad vrcholky hor a třeba kolem Matterhornu byl schopen kroužit i hodiny. Silné letadlo, kterým Dakota bezesporu je, mu přitom bylo dobrým partnerem. Létá totiž přesně a snadno se vypořádá i s bouřkou. Taky si ho zakladatel švýcarské hodinářské firmy nevybral náhodou. S majitelem firmy Piper Aircraft ho pojila nejen společná vášeň pro letadla, ale i stejný cíl – zachovat kvalitu, tradice a preciznost, ale zpřístupnit své produkty co nejvyššímu počtu lidí. Dát jim možnost dopřát si trochu toho luxusu. Jako projev úcty k Williamu T. Piperovi začal Weil dokonce vyrábět hodinky pro piloty Freelancer Piper, jejichž detaily připomínají palubní komponenty. Prodávají se ve speciálním pouzdře a navíc k nim dostanete i model letounu Piper Meridian vyvedený v barvách firmy Raymond Weil.

HLEDÁME MUŽE ZNÁMÉ I MÉNĚ ZNÁMÉ, KTEŘÍ SI PODLE VÁS ZASLOUŽÍ UZNÁNÍ








Mezi piloty se říká , že ve špatném počasí je lepší „zůstat na zemi a snít o tom, že jsme nahoře, než být nahoře a toužit po tom, být na zemi“. Podle Pierra tohle musela vymyslet nějaká pilotova manželka, protože jak říká: „Opravdový pilot chce plout po nebi za jakéhokoli počasí i povětrnostních podmínek. Kdykoli mám možnost sednout si do dědečkova letadla a splynout s ním, vydám se prorážet mraky. V téhle Dakotě nemám nikdy strach, protože vím, že mě někde shora děda neustále pozoruje a drží nade mnou ochrannou ruku.“